Čtenářská gramotnost a projektové vyučování

V předešlém seriálu článků Řeč čísel a statistiky v médiích jsme se zabývali příklady nepřesné interpretace sociologických výzkumů. Okrajově jsme se dotkli některých technik sociologickému výzkumu – zejména ankety. Nyní se podrobněji zaměříme na další způsoby dotazování, které mohou využít redaktoři školních časopisů.

Technikami rozumíme konkrétní formy získávání informací. Mezi nejčastěji používané techniky patří dotazník, anketa, rozhovor a pozorování. Každá výzkumná technika má své výhody i nevýhody, svým způsobem je jednostranná. Bývá proto doporučováno využití několika technik, aby byla jejich jednostrannost co nejvíce vyloučena. V případě dotazníku, ankety a rozhovoru je respondent (dotazovaný) dotazován.

Dotazování můžeme považovat za metodu, dotazník, anketa, rozhovor jsou technikami.
Ke každé naší hypotéze – jinými slovy našemu předpokladu – vymyslíme několik otázek, které tento předpoklad či tvrzení mají potvrdit, nebo vyvrátit. Než přikročíme ke stručnému rozboru jednotlivých technik, budeme se nejdříve zabývat problematikou těchto otázek – otázky používáme u ankety, dotazníku i rozhovoru.

Průzkum ve školním časopise Písařík - 1. strana

Jak se ptát?

Rozlišujeme několik typů otázek, které si za naší pomoci mohou zkusit vytvářet a vyhodnotit i sami žáci, a obohatit tak o zajímavé poznatky i obsah školního časopisu. Některá závažnější témata, např. proč mají starší žáci menší zájem o školou nabízené volnočasové aktivity, stojí za to zpracovat seriózně. Žáci mají možnost získat kvalitní informace, a to bez pomoci nějaké renomované společnosti. K podobným aktivitám, myslím, přímo vybízejí některé kapitoly takových předmětů, jako je Výchova k občanství nebo Svět práce. Jaké způsoby otázek volit?

Podle povahy tématu lze použít otázky:

• Otevřené, končící otazníkem bez nabídnutých možností odpovědí, umožňující volnou tvorbu odpovědí, např.:
  √Jaké jsou podle Vašeho názoru největší problémy ve Vaší škole? (vypište)
• Polootevřené, v nichž lze odpovědět podle nabídnutých alternativ, ale rovněž je možnost volby „jiné“ a vy odpověď doplníte, např.:
  Zaškrtněte, jaké problémy ve Vaší škole považujete za největší:
  √ šikana
  √ nepořádek ve třídách a na chodbách
  √ nepříjemný školník
  √ jiné (vypište)…………………………………………
• Zavřené, s možností volby ano x ne, např.:
  Uveďte, jaké problémy ve Vaší škole považujete za největší (zaškrtněte Vaši odpověď):
  √ šikana – ano x ne
  √  nepořádek ve třídách a na chodbách – ano x ne
  √  nepříjemný školník – ano x ne
  √  výuka matematiky – ano x ne
  √  výuka českého jazyka – ano x ne

Některá specifika otázek

• Úvodní otázky by měly být jednoduché a motivující. Vhodné je na úvod motivovat k odpovědím vysvětlením významu šetření, důležitosti každého názoru, vysvětlením výhod plynoucích dotazovanému z jeho odpovědí: např. u výzkumu týkajícího se zlepšení některých poskytovaných služeb motivujeme slovy:
  √  „Svou odpovědí přispějete ke zkvalitnění služeb…“, „Váš názor je důležitý pro zlepšení…“ apod., následují pak jednoduché otázky např. „jste spokojen s ….“; (odpověď ano x ne)
• Sociodemografické otázky slouží jako podklad pro třídění odpovědí (pohlaví, věk, vzdělání, bydliště). Vezmeme-li si jako příklad dotazníkové šetření, zabývající se např. kvalitou života na určitém území, budeme rozlišovat odpovědi od mužů a žen, dále si všimneme vzdělanostní struktury a věkové struktury dotazovaných, rozlišit můžeme i odpovědi dotazovaných žijících ve městě a na vesnici.
• Filtrační otázky mají za úkol vyloučit dotazované, jichž se problém netýká, např. √  Navštěvoval naši školu i Váš (tvůj) sourozenec? Ano x Ne
  Při odpovědi ano může následovat několik otázek na spokojenost sourozence se školou.
  Při odpovědi ne přechází dotazovaný většinou k dalšímu souboru otázek, ale může např. následovat i otázka, proč si vybral tuto školu…
• Baterie otázek je sdružení otázek na podobné téma do jednoho bloku, resp. tabulky, což zjednodušuje vyplňování pro dotazované. Příklad uvádím v příloze.
• Projektivní (nepřímá) otázka je adresována jiným, např. co si lidé myslí o určitém problému...Používá se zejména tehdy, když očekáváme, že dotazovaný by záměrně nebo podvědomě podal nepravdivou odpověď.
• Kontrolní otázka se jinou formulací táže na totéž, co jsme již zjišťovali jinou otázkou, např. v úvodní části dotazníku položíme dotaz: √ Připravujete se doma na vyučování?
  Po několika jiných otázkách se tážete v podstatě na totéž jiným způsobem, např.:
  √ Jak dlouhou dobu věnujete doma přípravě na vyučování?

Co udělat, aby nás dotazovaní správně pochopili? Otázky formulujeme:

• Obsahově srozumitelné
• Jazykově srozumitelné (pozor na cizí slova)
• Stručné (krátké)
• Nevnucujme otázkami svůj názor!
• Ověřme si nejprve na někom, zda našim otázkám dotazovaní porozumějí
• Otázky by neměly začínat slovem „proč“

V následujících dílech si postupně přiblížíme některé nejznámější techniky sociologického výzkumu, objasníme pojmy a upozorníme na nejčastější chyby nebo problémy při použití jednotlivých technik.

Příloha:

  Baterie otázek (266,0 kB, 46 stažení)
Stahovat tento soubor smí jen registrovaný uživatel.

  Průzkum v časopise Písařík (31,4 MB, 22 stažení)
Stahovat tento soubor smí jen registrovaný uživatel.

Další díl seriálu:

• Školní časopis a techniky sociologického výzkumu – 2. díl – Rozhovor: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/medialni-vychova/mv-casopisy/techniky-soc-vyzkumu-2

Hodnocení článku

(2 hlasů, průměr: 5,00 z 5)

 Ukládám ...