Čtenářská gramotnost a projektové vyučování

Karel Čapek píše ve svém článku O redakci: „Redakční štáb není žádný velitelský sbor, nýbrž prostě souhrn všech aktivních členů redakce…“. Aby vznikl kvalitní školní časopis, je tedy potřeba sehraný tým žáků a jejich průvodců světem médií – učitelů. Každý z nich zastává v redakčním týmu svou roli a všichni se spoléhají jeden na druhého. Kdo tvoří onen „redakční štáb“ a kdo je také součástí dění kolem časopisu?

Vydavatel
Vydavatelem na půdě školy může být několik žáků, třída, ročník nebo škola jako celek. Na rozdíl od vydavatelských koncernů vydává zpravidla jeden titul. Rozhoduje o podobě a obsahu časopisu, počtu stran, způsobech šíření a propagace, tisku. Vydavatel školního časopisu je jeho vlastníkem, podobně jako je vlastníkem tisku např. Ringier.

Šéfredaktor
Hlavou celé redakce je šéfredaktor. Bývá zodpovědný za obsah a podobu celého časopisu. Stará se o chod redakce a koordinuje jednotlivé činnosti potřebné pro vznik časopisu. Je zodpovědný vydavateli nebo redakční radě. Šéfredaktor zastupuje časopis na veřejnosti. To vše obvykle přináší tolik práce, že s jeho články se čtenáři téměř nesetkají. Karel Čapek k tomu píše: „Oblíbený sen většiny šéfredaktorů je, že musejí nějak zreformovat celou redakční práci, aby ji mohli obsáhnout…“. U řady školních časopisů bývá šéfredaktorem učitel.

Editor
Co dělá editor? Pročítá články redaktorů. Přemýšlí, zda čtenáři mohou článkům porozumět, a upravuje je. Sleduje, zda články působí logicky, někdy ověřuje i fakta a zdroje. Fotoeditor vybírá vhodné místo pro fotografii k textu; někdy rozhoduje, k nemilosti fotografa, i o její podobě. Hlavní editor aktualizuje jednotlivé články před vydáním; rozděluje redaktorům prostor na stránkách; doplňuje chybějící titulky; překontrolované články posílá ke korektuře; doplňuje upoutávky. O práci editora se ve školních časopisech spíše dělívají redaktoři s šéfredaktorem. Činnost hlavního editora zajímavě popisuje video na idnes.cz:
http://redakcni.blog.idnes.cz/c/120750/Podivejte-se-na-video-kde-uvidite-jak-pro-vas-delame-noviny.html

Redaktor
Několik žáků – redaktorů tvoří redakci. Jsou zodpovědní za určitou část nebo rubriku svého časopisu. Někteří redaktoři se již starají i o internetovou podobu časopisu. U školních časopisů splývá často práce redaktora s prací reportéra nebo zpravodaje. V čistější podobě je redaktorem ten, kdo zpracovává spíše informace v redakci (na rozdíl od reportérů a zpravodajů). Specifickými redaktory bývají recenzenti. I školní redaktoři se specializují, mají na starost určitou část obsahu časopisu, recenzím se věnují napříč svými oblastmi. Zodpovídají za vytvořené texty, jejich obsah a jazykovou správnost. Dávají konečný tvar informacím, které získali.

Reportér
Reportér je redaktor, který pracuje v terénu. Musí být pohotový, schopný rychle formulovat a dávat si věci do souvislostí, mít smysl pro detail. Reportér popisuje většinou událost, které se osobně účastnil. Událost pozoruje a popisuje; využívá při jejím zpracování autentických situací a reakcí přímých účastníků děje. Reportér se musí účastníků na řadu údajů dotazovat; reportáže obsahují i zkrácené rozhovory. Moderní formou je fotoreportáž. Školní časopisy, podobně jako časopisy profesionální, často formu reportáže nebo fotoreportáže využívají, nicméně specialistu – reportéra nebo fotoreportéra bychom v nich nalezli zřídka.

Fotograf
Fotograf s pomocí (digitálního) fotoaparátu pořizuje fotografii – pro školní časopisy nejčastěji portrétní, žurnalistickou, reportážní nebo reklamní. Profesionální časopisy využívají také fotografie specializovaných tiskových agentur. Fotograf svým záběrem dokáže v pravý okamžik zastavit děj, podat bezprostřední svědectví o události. Řada školních časopisů má své fotografy.

Zpravodaj
Podobně jako reportér i zpravodaj je převážně v terénu. Získává informace na místě události (např. parlamentní nebo zahraniční zpravodaj). Pokud zpravodaj není zaměstnán v redakci, jde o korespondenta. Původní zpravodajství bývá velmi ceněno. V prostředí školního časopisu si mnozí z redaktorů práci zpravodaje nebo reportéra vyzkouší, nebývá zvykem však takovou pozici ustanovovat. Je tomu podobně jako u reportéra.

Externí spolupracovník
Také do školních časopisů přispívají svými články ti žáci, kteří nejsou součástí redakce. Přicházejí se svými tématy, nebo se na tématech domlouvají s redaktory příslušných rubrik podle potřeb jednotlivých vydání. Je jistě výhodou redaktora, má-li k dispozici takové spolupracovníky. Externí spolupracovníci vytvářejí případně články mimo stálé rubriky: komiksy, křížovky nebo přicházejí s vlastní literární tvorbou.

Ilustrátor
Výtvarný doprovod časopisů bývá poskládán spíše z drobných prací více žáků. Úlohou ilustrace je doplnit a zvýraznit text. Využívá se i v reklamě. Způsob ilustrace zejména ve školních časopisech také souvisí s možnostmi tisku. Kvalitní ilustrace nebývá vždy pouhým doplňkem textu, někdy dokáže více, než slova.

Korektor
Zatímco redaktoři školních časopisů spoléhají ohledně kontroly chyb ve svých textech spíše na učitele, kamaráda nebo vygenerování chyb počítačem, jsou pro profesionální časopisy a noviny korektoři nepostradatelní. Časté chyby v textech by mohly odradit čtenáře. Korektoři opravují nejčastěji pravopisné a slohové chyby. Různé překlepy, chyby a případné doplňky textu, ilustrací nebo popisků vyznačují korektoři na otisku textu. Základní korektorské značky jsou k dispozici přehledně na kmil.trios.cz: http://kmil.trios.cz/Predchozi/korekce1.htm.

Grafik
Grafik upravuje texty, ilustrace i fotografie do podoby, ve které si je ostatní mohou číst a prohlížet. „Sazby“ a „lámání“ se účastní rovněž u řady školních časopisů redakce; redaktoři mají poslední možnost zkrátit nebo prodloužit text a upravit stránku. Profesionální časopisy mívají buď vlastní grafické oddělení, nebo si nechávají výslednou grafiku dělat externími studii. Grafiku ve školách zastávají starší spolužáci, někdy je součástí výuky, nebo ji vytvoří učitelé.

Propagace, marketing, reklama, inzerce
Profesionální časopisy si často vydělávají prodejem reklamního prostoru; marketingové oddělení zpracovává zejména požadavky zájemců o reklamu, inzerentů. Autoři školních časopisů podobné formy využívají okrajově, spíše se věnují propagaci a prezentaci vlastního časopisu. Specialisty nebo celá oddělení k tomuto účelu školní časopisy nemají.

Distribuce
Zatímco redaktoři školních časopisů často předávají jednotlivé výtisky do městské knihovny, na obecní úřad, do domova důchodců či „abonentům“ z řad rodičů osobně, velká vydavatelství mívají svá oddělení distribuce, starající se o rozvoz časopisů a zajišťující předplatné. Využívají distribuční společnosti. Tyto časopisy nezůstávají na stáncích déle, než vyjde příští číslo. Vydavatel sleduje počty neprodaných výtisků (tzv. remitenda).

Kvalitní školní časopisy nabízejí údaje o redakci (s adresou nebo kontakty), tisku, vydavateli, ale i případných sponzorech v tiráži.

Zdroje:

• ABC ČR (Audit Bureau of Circulations – Kancelář ověřování nákladu tisku): http://www.abccr.cz/
• Čapek, Karel: Jak se co dělá, O lidech, Československý spisovatel, Praha, 1960
• Krajča, Tomáš: Časopis: http://echo_blbiny.sweb.cz/casopis.html
• Osvaldová, Barbora – Halada, Jan: Praktická encyklopedie žurnalistiky, Libry, Praha, 2002
• Školní časopisy 1. a 2. ročníku soutěže „Náš časopis“

Přílohy:

  Školní časopis Gag-Ben – titulní strana (2,5 MB, 25 stažení)
Stahovat tento soubor smí jen registrovaný uživatel.

  Školní časopis Gag-Ben – tiráž (805,3 kB, 25 stažení)
Stahovat tento soubor smí jen registrovaný uživatel.

Hodnocení článku

(3 hlasů, průměr: 5,00 z 5)

 Ukládám ...