Čtenářská gramotnost a projektové vyučování

Záměr vydávat školní časopis přináší především dlouhodobou i krátkodobější seberealizaci řady žáků a jejich uplatnění se v rámci redakční práce nebo externích přispěvatelů. Ve smyslu pedagogické činnosti jde vlastně o specifický, pravděpodobně dlouhodobý projekt. Jeho realizaci nejen v kroužcích zaměřených na práci novinářů nahrává část obsahu průřezového tématu Mediální výchova. Co je dobré si promyslet, než se do vydávání školního časopisu pustíme?

Mediální výchova nabízí obsah, který vede žáky k získávání řady specifických dovedností mediální komunikace a práce s médii. Pokud se týká školních časopisů, jde v první řadě o tematické okruhy produktivních činností, tedy o tvorbu mediálních sdělení a práci v realizačním týmu.

Školní časopis jako výukový projekt

Dlouhodobější týmové aktivity mívají často charakter projektu. Jako jakýkoli projekt i práce na tvorbě školního časopisu prochází řadou fází od podnětů k tvorbě, koncepčního záměru jednotlivého čísla, naplánování jednotlivých kroků a obsahů, realizací, až k reflexi a případným obsahovým korekcím směrem k následujícím vydávaným číslům časopisů.

Projekt předpokládá střetávání se zainteresovaných vyučujících i žáků, ale především pravidelná setkání redakčního týmu. Je tedy potřebné uvažovat zpočátku i nad rozvrhovými možnostmi a možnostmi, které skýtají jednotlivé výukové předměty a mnohdy i možnosti učeben, ve kterých bude program tvorby školního časopisu realizován.

Vydavatelem časopisu je škola, kterou zastupuje pověřený učitel. V úvodu úvah na téma školní časopis je dobré si ujasnit, jaký podíl vydavatele bude ve vztahu k obsahu časopisu. Škola časopis vydává, a tudíž zodpovídá i za jeho obsah.

Podnět a koncepce

Ideální je, pokud podnět pro vydávání školního časopisu vzejde od žáků, nicméně i vhodně motivovaní žáci přijmou takový záměr za svůj. Do projektového koncepčního záměru – přípravy spadá ustavení redakčního týmu a rozdělení si jednotlivých rubrik dle zájmu žáků. Patří sem i příprava „nultého“ čísla časopisu, která ukáže možnosti jednotlivých žáků, potřebu spolupráce s řadou dopisovatelů, nebo zda je postačující technické vybavení a nakolik s ním žáci umějí pracovat.

V průběhu přípravní fáze je důležité i ujasnění si, zda půjde o časopis pouze žákovský, nebo zda jeho součástí a případně nakolik budou informace vedení školy a učitelů. Jde o otázku, komu bude časopis určen. Žákům nebo i rodičům či širší veřejnosti?

Plánování

Ve chvíli, kdy jsou jasné role, lze plánovat obsah a podobu (nultého) čísla a jednotlivé kroky, které povedou k jeho vytvoření. Otázek je v této souvislosti celá řada. Například: Jak se bude časopis jmenovat? Bude mít časopis své logo? Jaký zvolit formát? Jaký bude jeho celkový vzhled? Jak vytvořit kvalitní text nebo fotografii? Kdo by mohl pomoci s komiksem a dalšími obrázky? V jakém počítačovém programu časopis vytvářet? Jak často se nad ním scházet? Kdy bude uzávěrka? Bude časopis nabízen zdarma? Dokázali bychom sehnat sponzora? Budou součástí časopisu reklamy? Zkrátka: co vše má správný časopis mít a co potřebuje pro to, aby mohl vyjít. Práce na nultém čísle je tak trochu řešením modelové situace, která ukáže potřebnost spolupráce vyučujících, možnosti žáků i školy a mimo jiné naznačí i odpověď na otázku, kolik čísel v průběhu školního roku lze vydat.

Realizace

Mnohé můžeme postupně zdokonalovat v průběhu vlastní realizace – tvorby jednotlivých čísel. Na řadu otázek bude dobré hledat odpovědi napříč učiteli různých předmětů, mezi rodiči, návštěvou blízké redakce i výměnou zkušeností mezi školami. Teprve realizace nám upřesní potřebu četnosti schůzek redakčního týmu, ale také úprav textů, celých stránek i jednotlivých čísel, potřebu práce s externími přispěvateli a především – se čtenáři.

Žáci zastávají v rámci redakce role šéfredaktora, redaktorů, fotografů, editorů, korektorů… a v jednotlivých rolích by je měl mít kdo vést, pomáhat jim se zdokonalit. I z tohoto důvodu je určitá spolupráce více vyučujících vítána a vlastně potřebná. Je důležité ujasnit si, co vše jednotlivé role obnášejí. Jaké vlastnosti by měl mít ten, kdo určitou roli zastává. Jakých znalostí, dovedností a schopností by měl nabývat, aby jeho redakční práce byla kvalitní.

Reflexe a korekce

Reflektovat a vylepšovat lze samozřejmě jakoukoli součást práce redakce. Třeba její samotný chod, případně spolupráci s vydavatelem. Zkvalitňování jednotlivých čísel předpokládá aktivní práci se čtenáři. A že to nebude vždy snadné, je patrno již z toho, že jeden školní časopis na základní škole většinou oslovuje čtenáře v rozpětí od šesti do patnácti let věku.

Všem, kteří školní časopis na svých školách vydávají, s vydáváním začínají nebo o něm uvažují, držíme palce a především nabízíme dále pomoc v podobě odpovědí na konkrétní dotazy a případnou metodickou návštěvu ve škole.

Hodnocení článku

(17 hlasů, průměr: 3,47 z 5)

 Ukládám ...