Čtenářská gramotnost a projektové vyučování

Přesvědčte se, že i v přírodopise lze zdařile rozvíjet čtenářskou gramotnost žáků. Podívejte se, jak Bohuslava Jochová použila v šestém ročníku texty o ptácích, aby u žáků rozvíjela přemýšlení, tvořivé psaní i schopnost diskutovat o daném tématu.

Vzdělávací oblast, obor, průřezové téma nebo vyučovací předmět:

• Člověk a příroda – Přírodopis

Ročník:

• 6. ročník

Jeden cíl základního vzdělávání, kterého je ve vyučovací jednotce dosahováno:

• 1) umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení.

Jedna klíčová kompetence, která je rozvíjena ve vyučovací jednotce:

• Kompetence k učení [žák]: vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě

Použité metody:

• Argumentace, tvoření otázek na základě textu, sestavení rozhovoru na základě získaných informací, řízená diskuze na základě informací od spolužáků, volné psaní.

Podrobný popis vyučovací jednotky:

Cíl vyučovací jednotky:

• Žák tvoří otázky k přečtenému textu, zpracuje rozhovor, prezentuje svoji práci před ostatními spolužáky, naslouchá ostatním spolužákům, diskutuje s nimi (srovnává), zaznamená a shrne získané informace týkající se ptáků v lese.

Nejvyšší hladina Bloomovy taxonomie kognitivních cílů, které je dosahováno:

• Syntéza (žáci kombinují informace při vytváření otázek a během volného psaní).

Očekávaný výstup vzdělávacího oboru:

• Odvodí na základě pozorování základní projevy chování živočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí.

Učivo:

• Ptáci v lese

Rozsah vyučovací jednotky:

• 2 spojené vyučovací hodiny

Poznámka:

• Žáci pracují s učebnicí: Kvasničková, D. a kol.: Ekologický přírodopis pro 6. ročník, Fortuna, Praha 2002
• Výstupy z hodin si zakládáme do sběrného portfolia.

Průběh vyučování:

1) EVOKACE

Sedíme v kruhu, uprostřed máme rozložené obrázky ptáků z našeho lesa. Každý si vybere obrázek nějakého ptáka, se kterým by rád udělal rozhovor. Musí zdůvodnit svůj výběr. Proč ho zrovna tento obrázek zaujal, co by se chtěl o tomto ptáku dozvědět? Pokud zná žák jméno ptáka, uvede ho. Otázky nechávám pro tuto chvíli nezodpovězené.

2) UVĚDOMĚNÍ SI VÝZNAMU INFORMACÍ

Žák, který si vybral např. kukačku, pracoval s tímto textem z učebnice:

V lese žijí i další ptačí druhy, které řadíme do dalších systematických skupin. Je to třeba chráněná kukačka obecná. Živí se i velmi chlupatými housenkami, které ostatní ptáci nesbírají. Snáší 9-12 vajíček v delších časových přestávkách, takže by mláďata nemohla vysedět. Vajíčko snese na zem a pak ho donese v zobáku do hnízda některého zpěvného ptáka. Mladá kukačka hned po vylíhnutí začne z hnízda vytlačovat vejce nebo mláďata zpěvného ptáka, přizpůsobí se chováním a vzhledem svým pěstounům. Tak si postupně zajistí veškerou potravu, kterou pěstouni přinášejí. Tomuto jevu říkáme hnízdní parazitismus. To, že ptáci krmí kukaččí mládě bez ohledu na zkázu vlastního potomstva, dokládá instinktivní charakter péče ptáků o mláďata. Kukačka je stěhovavý pták. V srpnu od nás odlétá a v dubnu se již opět sameček ozývá známým kukáním.
(Kvasničková, D. a kol.: Ekologický přírodopis pro 6. ročník, Fortuna, Praha 2002.)

Při vymýšlení a zapisování rozhovoru musejí žáci prokázat, že naučnému či odbornému textu opravdu porozuměli. Nejedná se totiž o pouhý přenos informace, jak by tomu bylo v případě, že by si žáci udělali zápis z hodiny, ale o využití informací k něčemu dalšímu, o pochopení souvislostí. Postupně vedu děti k tomu, aby se neptaly pouze na informace v textu, ale vymýšlely i otázky, které vedou za text, kterými odhalují souvislosti mezi informacemi. Navíc text doprovodí obrázkem.

Po zapsání rozhovoru se žáci vrací do kruhu a prezentují svoje rozhovory.
Po každé prezentaci pokládám žákům otázky a požádám je, aby odpovídali v roli ptáka, kterého zpracovávali. Toto je pro žáky další příležitost k tomu, aby prokázali pochopení látky, příp. může žák při přemýšlení nad otázkou najít souvislosti, kterých si zatím nepovšimnul. Postupně předám slovo každému ze třídy. Odborné termíny zaznamenáváme na tabuli.

Např. po rozhovoru s kukačkou:

Učitel: Je někdo příbuzný s kukačkou? Čím?
Drozd: Já bych mohl být příbuzný, vypadáme podobně.
Učitel: Ano, patříte do společné třídy ptáků – čím?
Odpovídá kdokoli: Máme tělo kryté peřím, křídla, zobák, vajíčka ve vápnité skořápce.
Učitel: Třída ptáků se dělí na jednotlivé řády. Patří kukačka do stejného řádu jako drozd?
Drozd: Já patřím mezi pěvce, protože zpívám.
Kukačka: Našla jsem, že my kukačky máme svůj vlastní řád kukačky – máme také vratiprst, to je prst, který můžeme obracet dopředu i dozadu, lépe se nám tak leze po stromech.
Učitel: Může někomu z vás kukačka škodit?
Červenka: Může mi dát vajíčko do hnízda. Její mládě vyhodí potom moje vajíčka a já krmím jenom její mládě.
Učitel: Pamatuje si někdo, jak tohle chování nazýváme odborně?
Kdokoli nebo kukačka: Hnízdní parazitismus.
Učitel: Jsi ty, kukačko, něčím užitečná?
Kukačka: Nevím.
Učitel: Jako jeden z mála ptáků sezobneš i chlupatou housenku. Ta ostatním moc nechutná a tento druh hmyzu, třeba bekyně mniška, by se mohl přemnožit a škodit stromům.

Při rozhovoru s žáky mohu připomenout a vysvětlit i informace, ke kterým se žáci nedostali. Tímto způsobem vyvodíme další pojmy: stěhovaví – přelétaví – stálí ptáci. U káněte např. odvodíme pojem dravci, biologická rovnováha. Při rozhovoru se sýkorkou pěvci, s datlem šplhavci, šplhavá noha.

3) REFLEXE

Volné psaní na téma Ptáci v našem lese. Dobrovolníci svá volná psaní přečtou.

Jinou metodou by mohlo být vytvořit list do portfolia o daném tématu či připravit pracovní list. Vyhovuje mi volné psaní – vede děti k přemýšlení, kombinování získaných informací. Zpravidla si čtu potom volná psaní i já, opravím žákům nepřesnosti a chyby a oni si je doma přepracují na práci, kterou si založí spolu s původním volným psaním do portfolia

Reflexe vyučovací jednotky (sebereflexe učitele, případně výběr z ohlasů a reakcí žáků na tuto vyučovací jednotku):

• Hodina byly velmi zdařilá. Děti práce na rozhovorech bavila. Pečlivě jsem musela hlídat čas, abychom práci stihli celou. Také diskuze nad rozhovory byla velmi živá. Na přečtených volných psaních bylo vidět, že se žáci orientují v problematice ptáků v našem lese.
• Třída je velmi dobře vedená už z prvního stupně. Děti jsou zvyklé pracovat metodami kritického myšlení. Slabší děti jsem během práce obcházela a pomáhala jim. Možná by bylo časově lepší pracovat s nimi jako se skupinkou nad jedním ptákem – textem.
• V této třídě jsme během dvouhodinové lekce stihli vyprávět o 12 ptácích. Informací bylo jistě hodně, ale v diskusním kruhu jsem se snažila propojovat je do souvislostí a děti s tím neměly problém. Problém byl spíše u malé části slabších dětí se čtením textu a tvorbou rozhovoru.

Ukázky z prací žáků:

Po kliknutí na obrázek se vám zobrazí fotogalerie formou knihy.

Původně vyšlo v Kritických listech č. 42 (Jaro 2011).

Hodnocení článku

(3 hlasů, průměr: 3,67 z 5)

 Ukládám ...