Edice Čti+ – 2. díl – Vyprávění nestatečného rytíře

Tereza Srpová, 15. 12. (2010), Čtenářská gramotnost - Tipy do výuky , 7 355 zobrazení

Vtipů plná knížečka z pera spisovatele Michala Černíka jistě probudí čtenářského ducha vašich žáčků. Představte dětem svět tak trochu jiného rytíře, svět brnění, erbů, tvrzí a válečných polí bez noblesy a statečnosti a naučte v něm děti rozpoznávat humor a nadsázku.

Obálka knihy

Hned po prvním prolistování knihy vás zaujme její barevné členění do tří oddílů. Zjistíte, že první a nejobsáhlejší částí je text samotného příběhu, doplněný četnými ilustracemi a tzv. okénky přemýšlivého čtenáře. Druhou, oranžovou část, tvoří originálně pojatý slovníček slovíček a třetí část, zelená, nám přináší rytířské úkoly, tedy aktivity ke čtení.

Hrdina vypráví

Pán z Adáše nám vypráví svůj příběh, kterak k prazvláštnímu erbu, meči zaseknutém ve špalku, přišel. Neostýchá se celou první kapitolu věnovat svému vstávání a vypovědět nám vše, nač právě myslí, a vše, co se kolem něj seběhlo. A tak se dozvídáme, že je povolán do boje, kde však není nepřítele. A když už se nepřítel najde, bojuje se zde slovem, nikoli mečem, jelikož si náš rytíř tuto maličkost v celém tom spěchu zapomněl. Náš hrdina je trochu trouba, ale umí se ze všeho vymluvit a situaci zaonačit ve svůj prospěch, a tak je přeci jen právem hrdinou příběhu.

Kdo to je rytíř

Jelikož je hrdina rytíř a celý příběh je na rytířství založen, můžeme naše čtení pojmout jako jedno velké poznávání rytíře. Ještě před prvními řádky textu věnujme čas tomu, aby si žáci vybavili, co už o rytířích vědí a s čím vším mají rytíře ve své mysli spojené. K tomu nám poslouží například básnička doplňovačka (viz pracovní list v příloze). Doplněné básničky budou mezi sebou žáci číst a porovnávat tak jejich různé verze. Báseň je dobrým východiskem k diskusi na téma „Kdo to je rytíř“. Můžeme se ptát: Jakými vlastnostmi by měl rytíř oplývat? Co vlastně rytíř dělá, čím se živí? Co dělá, když nebojuje? Co rytíř potřebuje? Co dělá rytíře rytířem? Jak poznáte pravého rytíře? Co se musí rytíř naučit? Kde bydlí? Komu slouží a kdo slouží jemu? Veďme také žáky k tomu, aby si uvědomili, odkud jejich znalosti o rytířích pocházejí. Z čeho např. usuzují, že by měl být rytíř statečný? Že viděli film o Lancelotovi, který byl statečný? Jak žáci poznali, že je stačený, v jaké situaci to dokázal? Toto je velice důležité. Pokud žáci budou zvyklí přemýšlet nad svým myšlením (tzv. metamyslet), budou chápat myšlení jako proces, budou umět zdůvodňovat své názory a domněnky, bude pro ně následně i myšlení snazší. Na závěr ještě nezapomeňte žáky vyzvat k tomu, aby sami formulovali otázky k tématu rytíř. Co byste se ještě o rytířích chtěli dozvědět? Vše pečlivě zapisujte, předchozí znalosti i otázky.

Slovníček

Jak jistě víte, slovníček slouží k tomu, abychom si v něm našli vysvětlení slova, kterému jsme v textu zcela neporozuměli. A což takhle začít pracovat se slovníčkem ještě před čtením knihy? Dejme žákům za úkol ověřit si, zda jsou jejich znalosti o rytířích správné. Nechme žáky hledat ve slovníčku slovo rytíř a přečíst si vše, co se tam o něm píše. Podívejme se pak společně na náš zápis z úvodu hodiny (evokace) a zkusme jedno tvrzení po druhém tzv. označkovat.

√      Fajfkou můžeme označit tvrzení, které se nám čtením textu potvrdilo.
×      Křížkem zase upozorníme na tvrzení, které bylo mylné.
?      Otazník napíšeme tam, kde jsme nezískali potvrzení ani vyvrácení.
K otázkám dopíšeme odpovědi, pokud jsme se je dočetli, nebo je také necháme s otazníkem.
+      Vyskytla-li se v textu zcela nová informace, vypíšeme ji zvlášť a označíme třeba znamínkem plus.

Pozor, nepleťme si tuto metodu s metodou INSERT, která je využívána již při čtení textu, značky jsou psány přímo do textu. My můžeme metodu INSERT do čtení textu o rytířích také zahrnout, ale použijeme jen značky fajfka (co jsem už věděl) a plus (nová informace). V tomto případě píšeme značky ke každé informaci v textu.

Nebojme se otazníků. Některé z nich nám ještě ubydou, až si přečteme příběh pana z Adáše. Jistě nám však nějaké ty nejasnosti nakonec zůstanou. Jak s nimi pracovat? Tak za prvé, učme žáky, že ne vždy dostanou na vše přesné a jasné odpovědi. A za druhé, existuje mnoho jiných zdrojů, ve kterých můžeme odpovědi na naše otázky hledat. Pokud už tomuto tématu nechceme věnovat další hodiny, zvolíme ve třídě několik hledačů informací (ti žáci, které téma opravdu zajímá) a doporučíme jim několik knih a internetových stránek, kde mohou hledat. Zdatní hledači si zdroje naleznou sami, my jim však můžeme doporučit ty, které jsou přiměřené jejich věku a které jsou atraktivní (např. kniha Rytíři a jejich život od Rachel Firthové). Toto je ideální stav, čtení vede k dalšímu čtení. Domluvte se pak s hledači na formě, jakou nalezené informace zpracují. Nemusí vždy výsledky svého bádání sdělovat formou přednášky nebo psát „esej“. Mohou třeba pro spolužáky vytvořit plakát s novými informacemi o rytířích nebo mohou zinscenovat krátký rozhovor redaktora s historikem.

Další práce se slovníčkem

V naší knížce je použito několik archaismů a historismů. Můžeme tedy žákům před čtením kapitoly zadat úkol: Vypiš si slova, kterým nerozumíš, která jsi slyšel poprvé nebo o kterých by ses chtěl dozvědět více. Zkus jejich význam odhadnout a svůj odhad napiš vedle onoho slova. Můžeš význam vysvětlit jedním slovem (které znamená totéž) nebo celou větou. Po přečtení kapitoly s žáky diskutujeme o vybraných slovech a odhadech významu: Přemýšlej, jak jsi ke svému odhadu přišel. Pomohla ti souvislost, ve které bylo slovo použito? Pomohl ti obrázek v knížce? Nebo jsi to odvodil ze slova samotného, z toho, že se podobá jinému slovu? Hned v prvních dvou kapitolách se nám objevují například:
Slova, jejichž význam lze vyvodit pouze z kontextu – nuž, tvrz, almara.
Slova, jejichž význam lze vyvodit ze stavby slova samotného - tmářské, panímáma.
Slova, jejichž významu se lze dopátrat i pomocí obrázků v knize – duchna, škorně.
Nakonec si žáci správnost svých odhadů ověří ve slovníčku a stručně si pravý význam slova zapíší ke svému odhadu. Pokud se jedná o věc nebo osobu, jejich podobu si nakreslí. Stane se, že některá slova žáci ve slovníčku nenajdou. To pak mohou využít ještě Slovník spisovné češtiny nebo se spolehnout na znalosti učitele .

Žákům k pochopení významu slov pomáhají i ilustrace, které se ve slovníčku vyskytují. Možná je právě ony obrázky zaujmou a díky nim se podívají i na význam ostatních slov ve slovníčku. Stojí totiž za to, aby si žáci pročetli vše. Význam slov je zde vysvětlen velmi vtipně, jednoduše, na příkladech a v zajímavých příměrech. Autor zde navíc mladé čtenáře oslovuje, komunikuje s nimi. Jen posuďte sami z následujících příkladů!

Oř – čtyřnohé zvíře, které se v ničem neliší od koně, protože koněm je. Možná slovo vzniklo kdysi dávno tak, že rolník zapřáhl koně do pluhu a poručil mu: Oř! A kůň oral.

Nekalý – když řeknu „chystá něco nekalého“, tak to znamená něco špatného. Ale nikdo nebude rozumět tomu, kdybych řekl: „chystá něco kalého“.

Majestátně – všimni si, že slovo se skládá ze dvou slov: maje a stát. Můžeš ho přeložit tak, že někdo má stát. A jsme u toho. Císařové, králové a další mocnáři a vladaři „měli stát“, byli tedy majestát, však se podle toho tvářili a jednali. A tobě nic nebrání alespoň chvilku sedět, kráčet a tvářit se majestátně. Kdybych použil jiné slovo, tak řeknu důstojně, vznešeně.

A ještě jedna poznámka, už v průběhu čtení jsou žáci vyzýváni, aby přemýšleli nad významem slov. Téměř na každé druhé stránce je totiž kousek pergamenu, na němž je výstražně napsáno Přemýšlej! Pod tímto nápisem jsou různé úkoly, jedním z nich je právě úkol určit, kam daný předmět (např. korbel) patřil. Čtenář si může vybrat z možností: na hlavu, na stůl, nebo na dvůr.

Rytířské úkoly

Autor knihy si velice pohrál s tím, aby vymyslel různé doprovodné aktivity. Všechny tyto nápady sepsal v závěrečné části pod názvem Rytířské úkoly. Naleznete zde třeba tip na to, jak sehrát s žáky scénu z povídky, kde rytíři bojují slušnými nadávkami. Oceníte hrátky s erbem, v nichž mají žáci vymyslet, co by měl ve znaku rytíř, který je např. velký zloděj. Získáte zde i náměty na psaní, žáci mohou dovyprávět příběh jinak nebo mohou napsat příběh, ve kterém rytíř získá do svého erbu tři prasečí ocásky.

Již v průběhu čtení textu je vhodné zařadit úkoly z oddílu Záludná slova. Ptejte se žáků: Co to znamená „chodíš spát se slepicemi“? Zkus to říci jinými slovy: „chodíš spát…“ . Velmi důležité je, abychom žáky naučili rozeznávat místa v příběhu, která nás mají pobavit. Autor zde uvádí několik příkladů, jak toho docílit. Přečtěte si je na straně 25.

Kniha nám dále přináší nápady na to, jak uspořádat rytířskou slavnost, nebo jaké hrátky můžeme dělat s hrádky, tedy s názvy hradů. Na závěr si doplníme křížovku a popátráme v pohádkách.

Kreslíme a argumentujeme

Při čtení povídky vás jistě napadne několik námětů na témata pro výtvarnou výchovu. Můžeme kreslit erby, rytíře, koně, panímámy jako almary… ale také hrady. Čím můžeme žáčkům při kreslení takového hradu pomoci? Třeba tím, že je povedeme k zamyšlení nad stavbou a funkcí hradu ještě před tím, než se na jeho kreslení vrhnou. Nechme žáky promyslet, jaké části jejich hrad bude mít, k čemu budou sloužit. Ptejme se: Co bude hrad chránit, kde se bude bydlet a odkud budou rytíři sledovat nepřátele? Z čeho je váš hrad postavený? A kde stojí, v jaké krajině? Byl jsi někdy na hradě? Vzpomeň si, kudy jsi k němu šel? Co se ti na hradu líbilo? Viděl jsi tam záchod?

V povídce se dozvídáme mnohé o rytířském brnění, které má své výhody i nevýhody. Proč tedy toto téma nevyužít k nácviku argumentace? Nechte žáky, ať se přikloní k jednomu z názorů: Je lepší brnění nosit X Je lepší brnění nemít. Někteří žáci zůstanou nerozhodnutí, ti budou mít funkci poroty. Žáci, kteří se pro nějaký názor už rozhodli, pak vymýšlejí buď výhody, nebo nevýhody nošení brnění, podle toho, k jakému názoru se přiklonili. Své nápady si píší. Mohou pracovat ve skupinách. Dobrovolníci či vybraní jedinci pak postupně odhalují své argumenty. Vždy řekne jeden argument strana pro brnění a po něm následuje argument strany proti brnění. Žáci v porotě vše pečlivě sledují, dělají si poznámky a mají také možnost na něco se zeptat. Když už všem argumenty dojdou, nebo se stále točí na těch samých, musí se porota rozhodnout, jaká strana byla přesvědčivější a dát jí hlas. Zdůrazníme, že nemusí vyhrávat množství argumentů, ale jejich přesvědčivost a síla. Upozorníme na to, že nás hodně ovlivní i způsob, jakým byl argument přednesen. Každý žák z poroty rozhoduje sám za sebe. Ale nemá to zas tak jednoduché, své rozhodnutí musí také zdůvodnit. A tak třeba Maruška, která má ráda koně, může říct, že hlasuje pro brnění, protože ji přesvědčil Honzík svým argumentem, že brnění nosili i koně, a nebýt jeho, umřelo by v bitvách mnohem víc koňů. Argumentaci samozřejmě vyhrává ta skupina, která na svou stranu strhne více členů poroty.

Společné hodnocení hrdiny

Po přečtení povídky se nabízí, abychom se opět vrátili na začátek k charakteristice rytíře. Tentokráte ale trochu z jiné strany. Zeptejme se žáčků, zda by chtěli pana z Adáše za kamaráda. Jaké křestní jméno byste mu vymysleli? Jaké má pán z Adáše vlastnosti? Jak jste to zjistili, z jaké situace? Najdete tu část v povídce? Jaký je to rytíř? Podívejte se na svou charakteristiku rytíře z úvodu, co na pána z Adáše sedí a co nikoli? Proč si autor takového hrdinu vymyslel? Najdete nějaké další příklady postav, které autor vytvořil tak, aby se chovaly jinak, než je zvykem? V jaké pohádce můžeme vidět např. hodného čerta? Zkuste vymyslet vlastní postavu, která jedná nebo vypadá jinak, než bychom očekávali. Napište o této postavě krátký vtipný příběh.

Příloha:

Rytíř - básnička doplňovačka (265,0 kB, 456 stažení)
Stahovat tento soubor smí jen registrovaný uživatel.