Čtenářská gramotnost a projektové vyučování

Zkuste se zamyslet nad tím, kolikrát během dne musíte něco rychle zhodnotit. Například při nakupování se musíte většinou rychle rozhodnout, co si nakonec odnesete z obchodu. Posuzujete při tom různé zboží podle toho, kolik stojí, jak je dobré, k čemu se vám hodí atd., neboli hodnotíte zboží dle daných kritérií. Stejně tak při čtení posuzujeme různé aspekty textu vzhledem k určitým kritériím.

Jak vybrat knihu, která je tak akorát?

Hodnocení je poměrně náročná myšlenková operace, které bychom měli věnovat pozornost již v prvních ročnících. Od začátku školní docházky by žáci ve škole měli dostat prostor k tomu, aby četli knihy dle vlastního výběru. S výběrem bychom jim však měli hlavně v počátcích pomáhat.

V prvních ročnících učíme žáky hodnotit, zda vybraná knížka odpovídá náročností jejich úrovni. M. Ohlhausenová a M. Jepsenová (1992) vytvořily pro tyto účely tzv. Mášenčina pravidla (Goldilocks Strategy). Autorské duo odvodilo hravý název svých pravidel z pohádky O Mášence a třech medvědech. Paralela s tímto známým pohádkovým příběhem nabízí názorný a zábavný způsob, jak dětem představit koncept výběru knížky. Stejně jako Máša v pohádce postupně zjišťovala, že některá postel a miska se lžící jsou moc malé, moc velké a nakonec našla ty, které byly tak akorát, tak i pro čtenáře jsou některé knížky moc těžké, jiné moc lehké a nakonec tu jsou ty, které jsou tak akorát.  Žákům můžeme Mášenčina pravidla představit a pak je nechat určovat, které knihy by kam zařadili. Přitom žáci vlastně hodnotí knihy podle daných kritérií, která pro ně modelujeme.

Test pěti prstů

Ke zhodnocení toho, zda kniha neobsahuje příliš mnoho neznámých výrazů, slouží takzvaný Test pěti prstů (Five Finger test). Postup je následující:

1. Vyber si knížku, kterou by sis chtěl přečíst.
2. Otevři knížku někde uprostřed.
3. Přečti si stránku, nejlépe nahlas či šeptem, ať vidíš, která slova ti dělají problémy.
4. Pokaždé, když narazíš na slovo, kterému nerozumíš, zvedni jeden prst.
5. Pokud jsi před dokončením stránky zvedl/a všech pět prstů, pak je knížka pro tebe zatím moc těžká. Odlož ji na později.

Jak vybrat knihu, ve které najdu, co potřebuji

Další kritérium, podle kterého by žáci měli umět zhodnotit výběr knihy, je to, proč se knihu chystají číst. Zda potřebují zjistit nějakou konkrétní informaci, zda se potřebují něco naučit nebo se jen pobavit. Žáci by se tedy sami sebe měli pokaždé ptát: Proč se chystám knihu číst? Co bych v ní měl/a najít?

1. Cesta do Indie

Můžeme např. nastolit problémovou situaci: Chystáte se jet do Indie a smíte si s sebou vzít jednu knihu. V nižších ročnících můžete žákům ukázat tři knihy  (jedna bude např. cestopis Indie, druhá beletristická knížka odehrávající se v Indii a třetí průvodce po Indii). Po prolistování by sami žáci měli určit, že jejich potřebám bude nejvíce odpovídat průvodce.

Starší žáci by na základě obalu knihy měli být hned sami schopni zhodnotit, že průvodce po Indii je tou nejvhodnější knížkou pro cestu do neznámé země. V tomto případě tedy můžeme přistoupit k náročnější aktivitě, a to sice ke stanovení kritérií, co by takový správný průvodce měl všechno obsahovat. Podle těchto kritérií pak můžeme zhodnotit, který průvodce nejlépe odpovídá našim potřebám. Pokud chceme udělat situaci názornější, můžeme opět nastolit problémovou situaci: Chystáme se do Indie. Máme jeden měsíc a chceme jet bez cestovní agentury. Chceme cestovat levně, ale s určitým komfortem. Co vše potřebujeme zjistit a který z průvodců nejlépe zodpoví naše otázky?

Po určení kritérií žáci zhodnotí, který průvodce jim nejlépe pomůže, a poté mohou cestu rovnou naplánovat. Žáky rozdělíme do skupin, každá z nich pak zkoumá jednoho průvodce dle daných kritérií. V ideálním případě si pak průvodce mezi sebou vymění tak, aby každá skupina postupně zhodnotila každého z nich. Možná budou překvapeni, že většina průvodců vůbec nesplňuje nejzákladnější kritéria, kterými by jistě měly být např. informace o ubytování v různých kategoriích (hlavně pak cena), informace o tom, jak se dostaneme na určité místo (odkud jezdí spoje, kolik stojí, jak na sebe navazují atd.), kde se dobře najíst (jak toto místo najdeme, co tam vaří a kolik za to zaplatíme) atd. V průběhu hodnocení pak zřejmě žáci odhalí další kritéria, jako např. jak snadno se informace v průvodci hledají, jak jsou tyto informace staré atd. Jednotlivé průvodce pak mohou žáci ohodnotit počtem hvězdiček podle toho, do jaké míry splňují jejich kritéria. Mohou také napsat jejich recenzi. A pokud žáky práce bavila, mohou si nakonec sami dohromady zkusit napsat kvalitního průvodce po rodném městě.

2. Práce na projektech

Stejným či podobným způsobem můžeme samozřejmě postupovat při práci na jakémkoliv projektu. Žáci budou například vytvářet prezentaci na téma Planety sluneční soustavy. Po třídě necháme kolovat různé druhy textů, naučné knihy, články z časopisů. Studenti je zhodnotí podle toho, jak jim který může být užitečný pro práci na projektu. Pokud něco takového děláme s žáky poprvé, měli bychom jim správný postup modelovat. Zamyslete se nad tím, jak vy sami postupujete při výběru zdroje, a ukažte žákům, jak na to. V případě článků a knih může být postup následující:

1. Podívám se, kdy byla kniha vydána.
2. Podívám se, zda tam jsou nějaké obrázky, grafyči tabulky a pokud ano, zda jsou názorné.
3. V obsahu, rejstříku, titulcích či mezititulcích pátrám po klíčových slovech (nebo jejich synonymech), které by se mohly vztahovat k mému výzkumu.
4. Pokud klíčové slovo najdu v obsahu, nalistuju si příslušnou kapitolu a zběžně ji pročtu, abych určil/a, zda jsou informace v ní obsažené relevantní vzhledem k mému výzkumu.

Sestavujeme kritéria kvalitní naučné knihy

V případě práce s naučnými texty se jako další aktivita nabízí to, že sestavíme kritéria kvalitní naučné knihy. Společně se žáky procházíme různé publikace a zamýšlíme se nad tím, co nám pomáhá k lepší orientaci v knize, co činí knihu přitažlivější, zda se v ní dobře vyhledávají informace a zda jsou tyto informace aktuální. Podle stanovených kritérií pak žáci (nejprve společně s učitelem) hodnotí různé naučné knihy. Později knihy hodnotí sami (např. tak, že jim udělují body) a své hodnocení prezentují spolužákům.

Seznam našich kritérií můžeme nazvat „Jak se pozná kvalitní naučná knížka“ a může obsahovat například tato kritéria:

1. V knížce je obsah.
2. V knížce jsou rejstříky (věcné, jmenné), které nám pomáhají najít informace.
3. V knížce je slovníček, díky kterému zjistím význam neznámých slov.
4. V knížce jsou různé grafické prvky, které nám pomáhají lépe se v textu orientovat a vyhledávat klíčová slova: mezititulky, popisky, slova psaná tučným písmem a kurzívou, odrážky atd.
5. V knížce jsou obrázky, tabulky, mapy, grafy, fotky a u nich jsou popisky.
6. Knížka je napsána srozumitelně a dobře se čte.
7. Z knížky se dozvím něco nového.
8. Informace v knížce jsou správné, knížku napsal odborník na dané téma.
9. Informace nejsou zastaralé.
10. Autor ukazuje různé úhly pohledu, snaží se být objektivní.

Zdroje:

• Into the book: http://reading.ecb.org/teacher/evaluating/index.html
• Suite 101: http://www.suite101.com/content/how-to-choose-a-just-right-book-a47090
• Teacher2teacherhelp: http://www.teacher2teacherhelp.com/reading-strategies/goldie-socks-and-just-right-books/
• Reading quest: http://www.readingquest.org/strat/qta.html
• Eagleton, Maya B., Dobler, E.: Reading the Web: Strategies for Internet inquiry, The Guilford Press, 2007 New York

Další díly seriálu:

• Čtenářské strategie – 21. díl – Shrnování a syntéza: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie/cg-strategie-21
• Čtenářské strategie – 23. díl – Hodnocení 2: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie/cg-strategie-23

Hodnocení článku

(19 hlasů, průměr: 4,95 z 5)

 Ukládám ...