Na ostravské univerzitě vyšla skripta, která začínajícím pedagogům nabízejí stručný a jasný přehled základních informací o čtenářství v předškolním a raném školním věku. Publikace zájemce navíc seznamuje i s biblioterapií – inspirativní metodou, která není v českých školách příliš obvyklá.
Zájemcům o výuku čtenářství se do rukou dostává velmi přehledná publikace Kateřiny Homolové z ostravské univerzity. Při členění textu se autorka zřejmě inspirovala anglofonní odbornou literaturou. Na začátku kapitol najdeme seznam nejdůležitějších myšlenek a informací, které se v textu dozvíme, na konci kapitol jsou shrnující otázky, úkoly a doplňující informace. Stejně jako členění textu, tak i tyto úkoly čtenáře motivují k tomu, aby při čtení postupoval logicky (aby např. třídil a hierarchizoval uvedená fakta). Již samotná forma je tedy pro učitele a studenty podnětná, protože čtenářům názorně ukazuje, jak je s textem možné pracovat.
Přestože uvedený způsob prezentace informací je v rámci českého prostředí spíše novátorský, samy sdělované informace se z českého prostředí nevymaňují. Při charakteristice čtenářství, čtení a dalších termínů autorka čerpá zejména z českých odborných prací (Trávníček, Nakonečný, Matějček, Čáp, Chaloupka) a shrnuje, co je v českém prostředí obecně známé.
Mezi témata, kterým se autorka ve své knize věnuje, patří vývoj žáka, proměny vnímání a jednotlivá čtenářská období spolu s žánry, která tato období provázejí. Kromě toho se snaží vymezit, co zapřičiňuje neúspěchy pedagoga při výuce porozumění textu (komunikačně chudé prostředí, komunikační zábrany, omezený přístup ke knížkám, nedostatečný důraz na rozvoj čtení a psaní atd.).
Autorka sice píše o čtenářských dovednostech, ale bohužel již neuvádí, které čtenářské dovednosti si má dítě v kterém ročníku osvojit, jak konkrétně čtenářství rozvíjet a co pro kvalitní porozumění textu žák potřebuje.
Nezajímavější a pro pedagogy nejpřínosnější je podle mého názoru poslední kapitola „Základy biblioterapie“. Domnívám se, že základy biblioterapie (neboli léčby četbou) by měl zvládnout každý učitel. Terapie je totiž způsob práce, který předpokládá hloubkovou analýzu knihy pomocí diskuse, uměleckých aktivit a divadelního ztvárnění. Proto biblioterapie přispívá k hlubokému porozumění textu. Nabízí „reálné vyřešení konfliktní situace a pomáhá žákovi rozvíjet schopnosti potřebné při řešení problémů a porozumění sobě samému.“ Biblioterapie předpokládá, že „předkládaný příběh je neustále se měnící proces a dítě do něj promítá svoje potřeby a zkušenosti.“. Díky biblioterapii si dítě může uvědomit, že ostatní děti mívají v podobných situacích podobné pocity, že každý může být občas slabý a vytrvalost se dá naučit. Kromě toho žákům v průběhu biblioterapie můžeme ukázat, že problémům se musí čelit a že se nemají vzdávat, když se něco nepodaří napoprvé.
Pokud se chcete dozvědět o možnostech využití biblioterapie, přečtěte si Propedeutiku Kateřiny Homolové, knihu vřele doporučujeme jak pedagogům, tak i všem, kdo se chtějí poučit o tomto zajímavém tématu.
Zdroj:
• Homolová, Kateřina: Čtenářská propedeutika, Ostrava 2009
Další díly seriálu:
• Knihy ke čtenářské gramotnosti – 4. díl – Irena Věříšová, Květuše Krüger, Eva Bělinová a kol.: Kudy vede cesta ke čtenáři?: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-zdroje-k-tematu/knihy-cg-4
• Knihy ke čtenářské gramotnosti – 6. díl – Kolektiv autorů: Čtenářská gramotnost jako vzdělávací cíl pro každého žáka: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-zdroje-k-tematu/knihy-cg-6
Zatím nejsou žádné komentáře
Můžete vložit úplně první komentář.