Čtenářská gramotnost a projektové vyučování

V dalším díle seriálu se dozvíte několik praktických rad a tipů, které vám pomohou při výuce čtenářských strategií. Např. kdy s výukou začít, jaké texty vybírat, ale i to, že je dobré zjistit, jací jsou žáci čtenáři, jaké návyky a strategie již používají.

1. Začněte co nejdříve

Foto: Judy Baxter

S výukou strategií je nejvhodnější začít již v prvních ročnících, aby se jejich užívání stalo pro žáky něčím přirozeným. V prvních ročnících pracujeme s knihami, které mají velké množství zajímavých obrázků a málo tištěného textu. Např. se strategií předvídání se dá skvěle pracovat již v době, kdy žáci ještě neumí číst. Na základě obrázků žáci mohou předvídat, co se bude dít na stránkách knížky.

Podíváme-li se na kurikulum kanadské provincie Ontario, zjistíme, že tamní žáci jsou k užívání strategií vedeni již od prvního ročníku. Na konci prvního ročníku by měli být schopni používat několik následujících strategií: aktivovat předchozí znalosti na základě obalu, titulní stránky nebo tématu; popisovat, jak si představují hrdinu nebo prostředí textu; pokládat si otázky, které se vztahují k informacím nebo myšlenkám obsaženým v textu; identifikovat důležité myšlenky textu. Kromě toho by se měli být schopni zamýšlet nad tím, které strategie jim před, během a po čtení nejvíce pomáhají (např. co udělají, když jim čtený text nedává smysl).

2. Zjistěte, jací jsou vaši žáci čtenáři, jaké jsou jejich návyky a které strategie již používají

Laura Robbová navrhuje zahájit výuku strategií rozhovorem s jednotlivými žáky, během něhož zjistíte, jak si daný žák vybírá knihy ke čtení; jakým způsobem určuje, zda text odpovídá jeho schopnostem (jak zjistí, že zvládne knihu přečíst); co dělá, než se pustí do čtení (zda si přečte název, podívá se na obrázky, obsah atd.); během čtení (např. jak postupuje, když něčemu nerozumí) a po přečtení knihy (zda např. přemýšlí o knize). Odpovědi si zapisujte do formuláře, vyvoďte z nich závěry a podle toho pak určete, na čem je konkrétně potřeba zapracovat.

3. Dopředu si promyslete, jaká je vaše pracovní definice dané strategie

Tuto definici pak dále můžete upřesňovat během společné diskuze s žáky. Promyslete, v čem tkví přínos dané strategie a co by se měli žáci dozvědět.

4. Výběr kvalitních textů je alfou i omegou vašeho úspěchu

Vybrat ten správný text není vůbec jednoduché. Důležité je samozřejmě mít dobrý přehled a sledovat, co nového vychází. Pokud narazíte na vhodný text, raději si ho okamžitě uschovejte a do speciálního bloku poznamenejte, k čemu by se vám mohl hodit. K výuce se hodí například i texty z některých časopisů pro děti (Junior 21. století, ABC). Používejte jak kvalitní beletristické, tak i naučné texty. Pravidelně rozšiřujte vaši třídní knihovničku a umožněte žákům, aby se do tohoto procesu zapojili.

5. Veďte žáky, aby se neustále zamýšleli nad tím, jak jim strategie pomáhají a jak s nimi pracují

Nechte je, aby si pořídili pro tyto účely speciální portfolio, kam si budou vkládat poznámky k jednotlivým strategiím a texty, na kterých se strategiím učí. Strategie vysvětlí a uvedou, kdy je použili a jak jim pomáhají.

6. Pravidelně diskutujte s žáky o jednotlivých strategiích, o čtení a čtených textech všeobecně

Diskutujte (jak ve skupině, tak i s jednotlivci) a poskytujte pravidelnou zpětnou vazbu.

7. Nestaňte se otroky výuky čtenářských strategií

Nezapomínejte, že nám jde především o žáky a že strategie jsou jen prostředkem vedoucím ke kýženému cíli, kterým je to, že budou naši žáci přemýšlet o tom, co a jak čtou, a naučí se, jak porozumět informacím a myšlenkám textu. Nesnažte se proto uměle „našroubovat“ výuku individuálních strategií na určité texty. Žáci by rozhodně neměli užívat strategie rigidně a za každou cenu, nýbrž pouze v případě, kdy jim přijdou užitečné.

My i žáci si musíme neustále uvědomovat, že strategie spolu vzájemně souvisí, že staví jedna na druhé a že text musíme chápat jako celek. Nabízí se tedy otázka, zda učit jednotlivé strategie nebo jejich celky (jak je tomu například v případě  metody „učíme se navzájem“). Domnívám se, že oba přístupy jsou možné a přínosné. Debbie Millerová na základě vlastních dlouholetých zkušeností radí, abychom učili každou strategii do hloubky a zároveň poukazovali na její propojenost s ostatními strategiemi. Stejně je tomu ostatně i v životě a stejně funguje i naše myšlení. Jednotlivé události a myšlenky spolu vzájemně souvisí a neměli bychom je oddělovat, protože jinak nepochopíme celek.

Zdroje:

• Robb, Laura: Reading Strategies that Work: Teaching Your Students to Become Better Readers, Scholastic Inc. 1996
• Miller, Debbie: Reading with Meaning, Pembroke Publishers, Kanada 2002
• The Ontario Curriculum, Grades 1 – 8, Language: http://www.edu.gov.on.ca/eng/curriculum/elementary/language18currb.pdf

Další díly seriálu:

• Čtenářské strategie – 6. díl – Aktivace předchozích vědomostí a zkušeností: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie/ctenarske-strategie-6
• Čtenářské strategie – 4. díl – Jak učit strategie (konkrétní příklad: práce se strategií kladení otázek k textu): http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie/ctenarske-strategie-4

Hodnocení článku

(7 hlasů, průměr: 4,43 z 5)

 Ukládám ...