Čtenářská gramotnost a projektové vyučování

V hodinách literární výchovy často děti jen pasivně očekávají otázky a úkoly zadávané učitelem. Jak však vysvětlit žákům, že oni sami musejí řídit své vlastní čtení bez ohledu na dotazy vyučujícího? Využít můžeme právě čtenářské strategie, které poskytují učiteli odborné názvosloví pro přemýšlení o tom, co se během četby textu děje v našich hlavách. Od počátku však nemusíme žáky zatěžovat termíny jako čtenářské strategie nebo sledování porozumění, ale můžeme jim pomocí různých aktivit jednoduše osvětlit, co vlastně znamená číst a rozumět. Následující aktivita byla připravena proto, aby přiměla třídu k přemýšlení o tom, proč vlastně textu nerozumí, i když znají všechna písmenka.

Bez dlouhého vysvětlování sdělím žákům, že jim přečtu krátký úryvek z knihy o literatuře a že od nich budu chtít vědět, o čem úryvek je. Pak žákům předčítám přiměřeným tempem obtížnou pasáž z knihy (tuto aktivitu jsem převzala z Readers are Thinkers: http://www.thelearningpad.net/id71.html):

Literárně vědný přístup k jakémukoli jevu či aspektu literárního procesu se téměř vždy odvozuje od cíle, jejž lze charakterizovat jako „objasňování“ či „vysvětlování“. Metody k tomuto cíli směřující lze do jisté míry klasifikovat a hierarchizovat, pochopitelně s vědomím, že jde o určité abstrakce a že existují hraniční, prolínající se či vzájemně se prostupující případy. Výchozí, nejelementárnější metodou uchopení určitého literárního jevu je popis.
(Bílek, Petr A.: Hledání jazyka interpretace, Host, Brno 2003, s.10)

Po čtení položím znovu otázku, o čem text byl. Většinou žáci zpočátku mlčí, po chvíli pronesou, že jsem četla příliš rychle nebo že text obsahoval spoustu těžkých slov. Starší ročníky podotknou, že nebývá zvykem rovnou začít číst. Většinou si nejprve povíme nějaké informace o autorovi, ukážu jim knihu, řeknu, o čem je, popř. je nechám odhadovat, o čem kniha je.

Hovoříme spolu o tom, co by dělali, kdyby měli na čtení více času. Navrhují, že by četli text několikrát a vyhledali by si cizí slova. Já dodávám, že mi pomáhá podtrhnout si nejasná slova, přeříkat si text vlastními slovy, představit si, o čem vlastně text je. Upozorním je, že já jsem jim žádný čas na přemýšlení během čtení nedala a ani možná někteří z nich nevědí, jak vlastně u čtení přemýšlet.

Přirovnávám čtení k přípravě pizzy. Ať si představí, že by si objednali pizzu a číšník by jim přinesl jen upečené těsto, veškeré ingredience by chyběly. Slova jsou jako těsto, ale těsto netvoří pizzu. Já jsem pouze připravovala těsto tím, že jsem přeříkávala slova nahlas, ale nečetla jsem doopravdy, nepřidala jsem na těsto vlastní přísady – oblohu, tj. vlastní myšlenky a názory. Právě ty by mi totiž při čtení nejvíc chutnaly.

Dodám, že se začneme učit novou věc, naučíme se, jak správně číst. Vysvětlím, že když zkušený čtenář čte, poslouchá svůj vnitřní hlas, který mu říká, co má dělat, aby porozuměl textu. Takový člověk má vytvořenou strategii, jakým způsobem obtížné čtení zvládnout. Budeme se tedy zajímat o to, co si myslíme při čtení, co se nám honí hlavou, budeme naslouchat svému vnitřnímu hlasu.

Stejně jako někdo dobře hraje na hudební nástroj nebo cvičí gymnastiku, někdo zase rád čte a dobře rozumí svému hlasu, který mu radí, co má dělat při čtení. Ale to neznamená, že bychom se nemohli naučit hrát na nějaký nástroj, posílit si svaly nebo se naučit lépe číst. Čím víc budeme cvičit (čtení), tím lepší budeme. A protože naše myšlenky nevidíme a velmi rychle je zapomínáme, musíme se je naučit zapisovat, abychom se k nim mohli vracet, diskutovat o nich, zpřesňovat je. Naučíme se letos spoustu způsobů, jak takové zápisky psát. Podobně jako se zapisuje, o kolik jsme povyrostli nebo kolik jsme přibrali, budeme tedy i my zapisovat naše postřehy, které budou ukázkou našeho myšlení, ale i toho, jak jsme pokročili.

První čtení s přemýšlením

První kroky vždy připravuji tak, aby žáci měli možnost především vyjádřit své pocity z příběhu. Na tabuli napíšu začátky vět, které budou tvořit počáteční oporu pro jejich myšlení. Objasním, že se potřebujeme naučit správně přemýšlet a v tom nám pomohou tyto „startéry“ (začátky vět), které nám pomáhají nastartovat myšlení a sdělit pocity z textu (převzato z English Language Arts: http://www.sasked.gov.sk.ca/docs/ela20/teach5.html – odkaz již nefunguje). Tyto startéry později přiřazuji do strategie vytváření představ:

• Byl jsem překvapen…
• Byl jsem znepokojen…
• Byl jsem potěšen…
• Zaujalo mě…
• Nejdřív jsem si myslel…

Následně předčítám např. text z čítanky, přemýšlím nahlas a volím startéry z tabule podle toho, co mě napadá. Občas některé komentáře zapíšu na tabuli, aby slabší žáci před sebou viděli konkrétní věty. Žáci budou chtít rychle vyjádřit svůj názor sami. V diskusi pak pokračujeme rozhovorem nad odpověďmi žáků. V závěru hodiny pro reflexi napíšou žáci dokončené startéry na lepicí papírky a následně je vlepují na plakát, který se umístí na nástěnku. Někteří vybírají nejzajímavější myšlenky, někteří nejdůležitější. Řada žáků zapíše to, co slyšeli od jiných, protože nejsou zvyklí takto uvažovat.

Pokud učitel provází první čtení takto složitého textu podobným vysvětlením a hlavně modelováním, může žákům nenásilně předvést, co vlastně znamená správně číst, aniž by musel předkládat seznamy jednotlivých strategií. Během školního roku často na úvodní aktivitu odkazuji, aby si žáci uvědomovali, proč je neučím jen literární teorii a historii.

Použité zdroje:

• Readers are Thinkers: http://www.thelearningpad.net/id71.html
• English Language Arts: http://www.sasked.gov.sk.ca/docs/ela20/teach5.html – stránka již není funkční
• Bílek, Petr A.: Hledání jazyka interpretace, Host, Brno 2003, s.10

Další díly seriálu:

• Čtenářské strategie – 13. díl – Kladení otázek aneb dobrodružství poznávání: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie/ctenarske-strategie-13
• Čtenářské strategie – 15. díl – Postřehy z výuky strategiím: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie/ctenarske-strategie-15

Hodnocení článku

(8 hlasů, průměr: 4,50 z 5)

 Ukládám ...