Čtenářská gramotnost a projektové vyučování

Dobrý čtenář si klade otázky nad textem neustále – před, během i po čtení. Kladení otázek zvyšuje čtenářovu motivaci, čtenáři pokračují ve čtení textu proto, aby na otázky našli odpovědi. Otázky mohou být zodpovídány na základě čteného textu, za použití naší vlastní zkušenosti, dedukcí nebo dalším hledáním informací v jiných zdrojích. Jsou samozřejmě i otázky, na které neznáme nebo nenajdeme odpověď.

Jak učit žáky klást otázky k textu?

Učitelé by měli žáky vést k tomu, aby si nad textem pokládali různé otázky. Zpočátku to určitě není jednoduché, některým žákům se nechce nad textem hlouběji uvažovat (zvláště, začínáme-li je učit klást otázky ve starších ročnících). Vyučující může v kladení otázek žákům pomoci návodnými otázkami, které uvádíme níže. Učitel otázky žáků sepisuje na tabuli, po přečtení textu společně na otázky odpovídají. Vyučující by měl/a žáky vést k tomu, aby si uvědomili, kde se jim podařilo najít odpověď na otázky. První typ otázek bychom mohli nazvat doslovné otázky neboli otázky, na něž najdeme odpověď přímo v textu. Další otázky jsou ty, při nichž musíme dedukovat a usuzovat na odpověď tím, že kombinujeme různé části textu a zároveň čteme mezi řádky. Pak tu jsou otázky, které zodpovíme jedině tak, že se uchýlíme k vnějším zdrojům, například k jiným textům.

Kladení otázek před čtením:

Před čtením si žáci prohlédnou text nebo knížku a sepíší si otázky, které je k textu napadají. Učitel otázky žáků napíše na tabuli.

Kladení otázek před čtením pomáhá aktivovat jejich dosavadní znalosti k textu, se kterými mohou pracovat, čtenář se „propojuje“ s textem a je připraven pro lepší porozumění.

Žáci si mohou klást následující typy otázek:

• Co si myslím, že se v příběhu bude odehrávat?
• Co se v textu asi naučím?
• Proč autor vybral takový název/titulek?
• Proč autor text napsal, za jakým účelem?
• Kdy se příběh odehrává?
• O kom příběh vypráví?
• Kdo příběh vypráví?

Nezapomeňte se žáků ptát, proč si to myslí, proč tak odpovídají. Žáci budou mít s kladením otázek nejprve zřejmě potíže, učitel tedy musí trpělivě a pravidelně ke kladení otázek žáky vést.

Kladení otázek během čtení:

Je vhodné učit žáky, aby se zastavovali během čtení a zapisovali si všechny otázky, které je k textu napadají.

• Co se dalšího v příběhu přihodí?
• Jak se postava cítí?
• Proč se… přihodilo?
• Co bych dělal já?
• Jak problém vyřeší?
• Myslíte si, že… měl udělat spíš…?
• Chtěl bych být kamarád s…?
• Co by se stalo, kdyby…
• Co ještě musím zjistit?
• Proč je tato informace důležitá?
• Chápu, co mi chce autor sdělit?

Kladení otázek po čtení:

Po čtení žáci zjišťují, odpověděl-li jim text na jejich otázky vznesené během čtení. Otázky po čtení dávají prostor pro možné kritické čtení textu, mohou vznášet připomínky, pochybnosti. Ptaní dává prostor pro další dotazování a zjišťování v jiných zdrojích.

• Jak jsem se cítil když…?
• Jaký je můj názor na…?
• Co autor tvrdí a já se tomu divím?
• Proč si myslíš, že autor…
• Co je hlavní myšlenka textu?
• Znám někoho podobného jako…?
• Co by se stalo, kdyby…?
• Souhlasíš s tím, co autor řekl?
• Chtěl bys být přítel s…?
• Co by se mohlo stát, kdyby…?
• Proč jsou tyto informace důležité?
• Pochopil jsem, co mi chtěl autor říci?

Zdroje:

• Robb, Laura: Reading Strategies that Work: Teaching Your Students to Become Better Readers, Scholastic Inc. 1996
• Miller, Debbie: Reading with Meaning, Pembroke Publishers, Kanada 2002

Další díly seriálu:

• Čtenářské strategie – 13. díl – Kladení otázek aneb dobrodružství poznávání: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie/ctenarske-strategie-13
• Čtenářské strategie – 11. díl – Aktivace předchozích vědomostí a zkušeností: Propojování text a svět (starší žáci): http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie/ctenarske-strategie-11

Hodnocení článku

(3 hlasů, průměr: 5,00 z 5)

 Ukládám ...