Čtenářská gramotnost a projektové vyučování

Když se řekne „rozhovor“, jen málokdo z nás by za tímto slovem hledalo jednu z technik sociologického výzkumu. Přesto tomu tak může být a rozhovor je jednou z technik nejčastěji užívaných. Rozhovor je v podstatě technika nepřirozená – většinou spolu komunikují dva cizí lidé; při takovém rozhovoru může panovat i nedůvěra. Je tedy důležité se na rozhovor dobře připravit.

Řízený nebo volný rozhovor?

Foto: Renata Janíková

Podívejme se na úvod ve stručnosti na přednosti základních typů rozhovorů. Řízený rozhovor je v podstatě čtený dotazník. Jeho výhodou je možnost snadnějšího srovnání na základě jednotné formulace a pořadí otázek. Je považován za vhodnou doplňující výzkumnou techniku např. při zkoumání většího množství informací. Odpovědi zaznamenává tazatel.

Volný rozhovor představuje volnou rozpravu na dané téma. Umožňuje lepší navázání kontaktu. Je více neformální. Může posloužit pro doplnění informací. O tomto rozhovoru si odborník pořizuje záznam. Neformální rozhovor je bez záznamu. Specifikou je skrytý rozhovor, kdy dotazovaní neznají účel a cíl rozhovoru.

Co udělat pro úspěch rozhovoru? Tazatel by měl:

• být na rozhovor dobře připraven
• umět navázat a udržet kontakt s dotazovaným
• být vzhledem k prostředí, kde bude rozhovor probíhat vhodně upraven
• umět naslouchat, neovlivňovat dotazovaného, nezasahovat do odpovědí

Z rozhovoru pořídíme přesný a pravdivý záznam.

Čeho se vyvarovat?

• Chyby tazatele

√ nepřipravenost
√ nevhodnost (např. věk tazatele, oblečení, jazyk – při zjišťování potřeb seniorů nevyšleme do terénu teenagera, oblečeného jako „hiphoper“)
√ přílišné sebevědomí, nebo naopak podceňování, vnucování názoru, sugestivní otázky…
√ přítomnost třetí osoby u rozhovoru

• Problematické prostředí

√ nevhodná doba (což lze jen těžko odhadnout)
√ nevhodné prostředí (např. vzhledem k tématu rozhovoru – na sportovním utkání zřejmě nebudeme řešit premiéru divadelního představení)
√ nevhodná situace (např. při prohraném sportovním utkání, v němž jde o postup, se bude těm, kteří prohráli, těžko hovořit o jejich cílech, ambicích, formě v této sezoně…)

• Komunikace s někým, kdo

√ nechce
√ neví
√ neumí
√ nerozumí
(jednoduše řečeno – v podstatě odmítá komunikaci)

Scénář rozhovoru

• Příprava – zahrnuje přípravu tazatelů a výběr dotazovaných.
• Zahájení – fáze, v níž by měl tazatel prolomit případnou nedůvěru, vysvětlit, oč v šetření jde, kdo se táže, co chce, proč to chce, a zaručit diskrétnost a anonymitu.
• Průběh - tazatel musí umět udržet zájem. Rozhovor by rovněž neměl být delší, než 60 minut. Pokud si rozhovor budou zkoušet žáci, rozhodně nepředpokládám podobně dlouhý čas.
• Pořízení záznamu – ten musí být přesný a pravdivý; u nahrávání je zapotřebí získat souhlas dotazovaného.
• Zakončení - poděkování ze strany tazatele.

Doporučené zdroje:

• Wikipedia: Interview: http://cs.wikipedia.org/wiki/Interview_(sociologie)
• Kaufmann, Jean – Claude: Chápající rozhovor, Praha, Slon, 2010

Další díly seriálu:

• Školní časopis a techniky sociologického výzkumu – 3. díl – Jak na dotazník: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/medialni-vychova/mv-casopisy/techniky-soc-vyzkumu-3
• Školní časopis a techniky sociologického výzkumu – 1. díl – Otázky: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/medialni-vychova/mv-casopisy/techniky-soc-vyzkumu-1

Hodnocení článku

(2 hlasů, průměr: 5,00 z 5)

 Ukládám ...