Řeč čísel a statistiky v médiiích – 2. díl – Vybrané statistické metody a jejich použití

Dagmar Strnadová, 1. 2. (2012), Mediální výchova - Tipy do výuky , 6 452 zobrazení

V médiích bývá velmi často používán nepřesný a zavádějící aritmetický průměr. Vyplývají z něj údaje, které nás samotné překvapí – jak dobře si žijeme, jak úžasnou máme mzdu apod. Průměr poté vychází jako informace, co je u nás nejobvyklejší, nejčastější…“normální“…Je tomu však skutečně tak?

Co nám (ne)prozradí aritmetický průměr?

Aritmetický průměr velmi často více zakrývá, než znázorňuje. Např. průměrná mzda může být značně zkresleným údajem při použití aritmetického průměru, když máme k dispozici informace, jaké jsou platy politiků, vrcholných manažerů ve velkých firmách a např. pokladních a uklízeček. Článek o průměrné mzdě v České republice v nás často může vyvolat představu, že vlastně máme všichni všeho stejně…

Na příkladu mzdy je vidět, že toto matematické vyjádření, ač velmi snadné a nejpoužívanější, je současně nejvíce zavádějící (zejména při použití v médiích).

Kalkulátor průměrné mzdy na http://www.finance.cz

Nesmyslné je užití průměru při přepočtu něčeho na hlavu, což bývá v médiích s oblibou použito, takže pak zjistíme, že počet vypitých piv na jednoho obyvatele Česka je 134 litrů za rok, malé děti nevyjímaje. Stejným způsobem se „průměruje“ víno, destiláty, ale i např. různé druhy masa a dalších výrobků, u nichž je zcela jasné, že je malé děti zase až tak nekonzumují!

Medián

Další používanou statistickou metodou je medián, což je hodnota, jež dělí řadu podle velikosti seřazených výsledků na dvě stejně početné poloviny. Pro nalezení mediánu daného souboru stačí hodnoty seřadit podle velikosti a vzít hodnotu, která se nalézá uprostřed seznamu. Jeho výhodou je, že si nevšímá extrémních hodnot, takže tolik nemůže zkreslit např. již zmíněnou průměrnou mzdu.

Modus

Jedním z mála nečíselných vyjádření statistických metod může být modus – to je hodnota, která se v daném zkoumaném statistickém souboru vyskytuje nejčastěji. Může být dán i slovně – např. při otázce, jaké ovoce nosí děti do školy nejčastěji na svačinu, odpoví děti 5x banán, 3x pomeranč, 6x mandarinka, 10x jablko a 4x hruška – modusem je v tomto souboru odpovědí jablko.

Vrátíme-li se k příkladu mzdy, všimneme si, jaký plat se nám v souboru dotazovaných objevuje jako odpověď nejčastěji, a toto číslo je poté modusem zkoumaného souboru.

O různosti středních hodnot

Aritmetický průměr, medián a modus jsou si rovny. Čím ale bude četnost odpovědí na dané otázky různorodější, tím více se budou tyto tři střední hodnoty od sebe odlišovat. Co z výše uvedeného vyplývá?

Informaci o tom, co je nejčastější, nám průměr, který bývá médii s oblibou užíván, ve skutečnosti nedává. Prozradil by nám ji právě daleko méně používaný další jmenovaný statistický ukazatel – modus. Také medián rozkrývá zkoumanou skutečnost daleko více než průměr. Při stanovení mediánu u průměrné mzdy si můžeme být jisti, že polovina lidí je pod touto hodnotou průměrné mzdy a polovina je nad ní.

Další díly seriálu:

• Řeč čísel a statistiky v médiích – 1. díl – Úvodní slovo: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-tipy/rec-cisel-a-statistiky-1
• Řeč čísel a statistiky v médiích – 3. díl – Jak zjistit to, co chceme vědět: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/medialni-vychova/mv-tipy/rec-cisel-a-statistiky-3