Edice Čti+ – 4. díl

Edice Čti+ – 4. díl – Světlo

Tereza Srpová, 24. 8. (2011), Čtenářská gramotnost - Tipy do výuky , 6 099 zobrazení

Podívejme se společně na další knížečku z edice Čti+, která se zabývá významem světla pro život na Zemi a zkoumá, jakými způsoby světlo cestuje. Ukážeme si, které dovednosti můžeme během čtení této knížky u dětí rozvíjet.

Jakou strategii potrénujeme

Obálka knihy Světlo

Knížka je určena čtenářům ve věku od sedmi do devíti let, kapitoly jsou proto krátké a členěné do menších odstavců. Nechybí samozřejmě veliké a pestré obrázky (fotografie nebo ilustrace). Jedná se o knihu naučnou, proto je vhodné na jejích textech trénovat zejména strategii určování podstatných informací a myšlenek. Žáky bychom měli vést k tomu, aby odhalili, jak jsou v knize (graficky) odlišeny části, které poskytují nejdůležitější informace, od částí uvádějících informace doplňující.

Hned v první kapitole je toto odlišení dobře patrné. Nejdůležitější myšlenky jsou uvedeny v prvním odstavci a velkým písmem. Informace doplňující a zajímavosti jsou psány menším písmem, kurzívou, na konci stránky nebo pod obrázkem. To, že se jedná o zajímavost, je zdůrazněno i popiskem Víš, že…?

Žáky dále můžeme nechat podtrhnout větu, kterou považují na stránce za nejdůležitější. Požádáme je, aby svou volbu zdůvodnili. K rozpoutání diskuze nám pomůže, pokud výběr vět bude u jednotlivých žáků odlišný. Počítejme s tím, že zdůvodnění může být pro žáky obtížné. Pro začátek jim proto můžeme dát na výběr z několika možných zdůvodnění: Věta říká něco, co jsem dříve nevěděl/a, co jsem si neuvědomil/a; Věta shrnuje všechno, co tu jinak bylo napsané; Tuto jedinou větu si chci pamatovat, protože mě přivádí k důležitým úvahám.

Může se pak stát, že milovník sci-fi označí za nejdůležitější větu: Světlo cestuje prostorem rychlostí téměř 299 800 km za sekundu, protože to dříve nevěděl a přivádí ho to k (pro něj) důležitým úvahám typu: Jaké by to bylo, kdyby lidé dokázali cestovat rychlostí světla. V takovém případě žákovi nevnucujme jedinou správnou nejdůležitější větu z textu, ale naopak ho oceňme, že uměl svůj výběr zdůvodnit, a ukažme na tomto příkladu přirozenou rozmanitost názorů. Připomeňme však, že autor textu tuto informaci ve své knize považuje spíše za zajímavost (proto ji uvádí na okraji textu).

Pozn.: Abyste žákům přiblížili, jakou rychlostí se světlo šíří, můžete uvést, že mu to netrvá ani dvě vteřiny než překoná vzdálenost mezi Zemí a Měsícem. Raketě Apollo to tenkrát trvalo téměř 3 dny.

K čemu jsou dobré pokusy

Za každou tzv. teoretickou kapitolou následuje kapitola praktická, která popisuje pokus dokazující pravdivost informací v předešlé teoretické kapitole. Škoda, že kniha nepřekonává tradiční posloupnost výklad – ověření pokusem. Mnohem přínosnější by pro žáky bylo, kdyby se od činnosti (pokusu) dostali k teorii a sami objevili, co zajímavého se při pokusu stalo.

Ukázka textu pokusu z knihy Světlo

Nápaditě je pojatý pokus, při němž je ukázáno, že rostliny pro svůj růst opravdu potřebují světlo. Tento pokus sice pravděpodobně pro jeho časovou náročnost ve škole neuděláte, ale postačí vám fotografie v knize, na nichž je průběh i výsledek pokusu dobře zdokumentován.

Pokusy, které ukazují přímočaré šíření světla a jeho odraz od zrcátka, lze v hodině provést již s úspěchem. Zde se pro urychlení nabízí varianta, kdy pokus předvádí učitel. To však silně nedoporučuji. Za prvé není sledování pokusu nikdy tak zajímavé a účelné jako jeho vlastní provádění. Za druhé se díky čtení instrukcí k pokusu žáci učí rozumět dalšímu typu textů – návodu.

Ptejme se žáků, co jim pomohlo k tomu, aby pokus zdárně dokončili. Chceme, aby si uvědomili, jak by měl vypadat dobrý návod. Žáci by měli přijít alespoň na to, že návod obsahuje soupis pomůcek, doprovodné fotografie a je psán srozumitelně po jednotlivých krocích. Ideální je, pokud zbytek hodiny můžeme věnovat tomu, aby žáci sami vytvořili nějaký návod (např. jak vytvořit stínové divadlo). Pokud žáci nebudou mít k dispozici fotoaparát, měli by postup klíčových fází nakreslit. Práci s fotoaparátem bych však upřednostnila (vždyť kolik mobilních telefonů už má v sobě zabudovaný jednoduchý fotoaparát).

Nedostatečné vysvětlení

Kniha se snaží podávat informace ve zjednodušené podobě tak, aby text nebyl příliš dlouhý. V některých kapitolách se tak ale bohužel děje na úkor srozumitelnosti a dostatečného vysvětlení. Např. v kapitole Odraz a lom jsou uvedeny zajímavé příklady optických klamů způsobených odrazem a lomem světla, nejsou však 7 až 9letým žákům dostatečně vysvětleny, a tak jejich význam pro pochopení jevu není skoro žádný.

Podobné je to i v kapitole Rozklad světla, kde se žák pouze dozví skutečnost, že je světlo tvořeno 7 různými barvami a že to lze pozorovat na duze nebo na cédéčku. Vznik těchto zajímavých jevů ale opět není dostatečně vysvětlen. V následujícím pokusu sice můžeme sami vytvořit duhu posvícením na zrcátko ve sklenici s vodou, ale vůbec nechápeme, proč se při tomto pokusu duha utvořila.

Vzhledem k tomu, že je v těchto kapitolách mnoho neobjasněného, bylo by možné při čtení využít strategii kladení otázek. Učitel by však musel být vyzbrojen doplňkovými texty či vlastním vysvětlením. Kniha bohužel neobsahuje slovníček ani rejstřík, které bychom u naučného textu ocenili.

Modelujeme tvorbu plakátu

Vhodným výstupem z lekce věnované světlu je tvorba plakátu. Pokud žáci nikdy plakát nevytvářeli, malování plakátu jim modelujeme na vlastním příkladu. Příště již budou moci plakát vytvářet sami.

„Nejdříve si rozmyslím tři věci, které bych chtěla plakátem ostatním sdělit. Zajímavý mi přijde výčet všeho, co světlo vytváří, tzv. zdrojů světla. O nich jsme se bavili na začátku hodiny a přišli jsme společně na to, že jich je dnes opravdu hodně. V knize byly zmíněny jen Slunce a žárovka, my jsme si uvědomili, že světlo vydává třeba i světluška. Myslím si, že to jen tak někoho nenapadne, tak bych na to svým plakátem chtěla upozornit. Důležité je pochopit, že bez světla bychom my lidé vůbec neexistovali, chtěla bych tedy nakreslit, k čemu všemu je světlo dobré. V knize bylo hodně pokusů věnovaných tomu, jak světlo cestuje, chtěla bych to mít na svém plakátu také nakresleno. Líbí se mi plakáty, které jsou barevné a plné obrázků, proto se pokusím co nejvíce informací a myšlenek namalovat, i když nepatřím k nejlepším malířům.

Během toho, co si nanečisto kreslím zdroje světla, zjišťuju, že některé obrázky spolu souvisejí. Nakonec jsem zdroje světla rozdělila do čtyř skupin: 1. sluneční světlo, 2. světlo od ohně, 3. světlo žárovky, 4. světlo světlušky a jiných živočichů a rostlin. To, co patří do jednotlivých skupin, nakreslím pod to a vztah znázorním šipkou…“

Podívejte se na návrh, jak by modelovaný plakát mohl vypadat.

Příloha:

Plakát: Světlo (689,2 kB, 39 stažení)
Stahovat tento soubor smí jen registrovaný uživatel.