Čtenářská gramotnost a projektové vyučování

V hodině věnované tématu vylučování odpadních látek pracovali žáci Bohuslavy Jochové s různými naučnými texty, které porovnávali, hodnotili a o nichž diskutovali. Výsledkem takovéto podnětné práce je to, že žáci dokázali vysvětlit příčiny některých onemocnění ledvin a navrhnout, jak rizika těchto chorob snížit.

Vzdělávací oblast, obor, průřezové téma nebo vyučovací předmět:

• Člověk a příroda – Člověk a jeho zdraví – Biologie člověka

Ročník:

• 8. ročník

Jeden cíl základního vzdělávání, kterého je ve vyučovací jednotce dosahováno:

• 7) Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný

Jedna klíčová kompetence, která je rozvíjena ve vyučovací jednotce:

• Kompetence k učení [žák]: 2) vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě

Použité metody:

• Předvídání z klíčových slov, čtení ve dvojici s otázkami, diskuse

Podrobný popis vyučovací jednotky:

Cíl vyučovací jednotky:

• Žák pokládá otázky, které souvisí s informacemi v textu učebnice k tématu ledviny a se smyslem celého textu, hledá vhodné a logické odpovědi s oporou v textu.
• Žák zdůvodní nepostradatelnost ledvin pro svůj život, najde příčiny některých onemocnění ledvin a navrhne opatření, jak riziko těchto onemocnění pro sebe snížit. (Tento cíl je zapsaný velkým písmem na flipu a pro závěrečnou práci žáku jej vyvěsím, aby žáci mohli svoji práci korigovat.)

Nejvyšší hladina Bloomovy taxonomie kognitivních cílů, které je dosahováno:

• Hodnocení – žáci posoudí informace v různých učebnicích, vzájemně hodnotí práce skupin i přínos jednotlivých žáků během skupinové práce.

Očekávaný výstup vzdělávacího oboru:

• Rozlišuje příčiny, příznaky běžných nemocí a uplatňuje zásady jejich prevence a léčby.

Učivo:

• Vylučování odpadních látek z těla člověka – ledviny

Rozsah vyučovací jednotky:

• 2 spojené vyučovací hodiny

Poznámka:

• Učebnice 1: Černík, V.; Bičík, V.; Martinec, Z.: Přírodopis 3: Biologie člověka, SPN
• Učebnice 2: Kvasničková, D.; Faierajzlová, V.; Froňek, J.; Pecina, P.: Poznáváme život – přírodopis pro 8. ročník, Fortuna
• S oběma učebnicemi pracujeme po celý školní rok. Pro tuto práci se žáci ve dvojici dohodnou na stejné učebnici, se kterou chtějí pracovat. K práci se dvěma různými učebnicemi jsem se dostala tak, že jsem se nedokázala sama rozhodnout pro jedinou z nich. Také, jako všude na školách, šetříme peníze a přijde mi zbytečné kupovat stále nové učenice, když ty, které máme, nejsou ještě opotřebované. Vzala jsem proto učebnice do třídy a radila se s dětmi. Jak se dá předpokládat, každý si vybral jinou. Každý jsme jiný a vyhovuje nám jiný zdroj informací. Nakonec jsem to vzala jako výhodu, přizpůsobila svoji přípravu na hodinu a nám se tak naskytla možnost čerpat z různých zdrojů, porovnávat informace a vzájemně si je doplňovat. Myslím, že to děti i víc baví.

Průběh vyučování:

1) EVOKACE:

Na flipu jsou napsaná slova: rovnováha – mikrofiltry – ledvinový váček – prvotní moč – voda

1. Každý žák samostatně vytváří hypotézy, jak by mohla jednotlivá slova spolu souviset a zapisuje si je. Zapisuje si i otázky, které ho ke slovům napadají.
2. Žáci si ve dvojici sdělují, co si zapsali. Říkají si k tomu své názory, další nápady, případně i otázky.
3. Společně pak zapisujeme na tabuli hypotézy žáků i jejich otázky (já zapisuji, žáci z lavic diktují).

2) UVĚDOMĚNÍ SI VÝZNAMU INFORMACÍ

Čtení textu v učebnici ve dvojicích metodou čtení s otázkami.
Otázky jsou zaměřené:
• na faktické informace, které mohu najít v textu. Např. Kde máme v našem těle uloženy ledviny? Jak se nazývá první filtrát, který se v ledvinách z krve oddělí?
• na smysl informace v textu. Např. Proč prvotní moči vzniká tak veliké množství (150 – 170 litrů za 1 den)? Co by se stalo, kdyby v našem těle nedocházelo k čištění krve?

První část čteme společně (postupně z obou učebnic) – modeluji otázky. Přestože touto metodou nepracujeme poprvé, modeluji proto, že pokládání otázek je pro žáky stále těžké. Zejména otázky na smysl textu.

Cituji část textu z první učebnice: „Na odstraňování nepotřebných a odpadních látek z těla se podílí soustavy trávicí, dýchací, vylučovací (ledviny) a kůže.“

Otázky: Které soustavy se podílí na odstraňování odpadních látek z těla? Co je míněno tím, že se jmenované soustavy podílí na odstraňování nepotřebných a odpadních látek?

Cituji část textu z druhé učebnice: „Při látkové přeměně, získávání a spotřebě energie vznikají odpadní látky, které musí organismus vylučovat. Hlavními odpadními látkami jsou oxid uhličitý, voda a močovina. S vodou odcházejí z těla i přebytečné soli. Odpadní látky jsou vylučovány plícemi, ledvinami a kůží.“

Otázky: Kde se v našem těle berou odpadní látky? Které látky jsou považovány za odpadní? Proč je důležité, aby je organismus vylučoval?

Otázka, která vyplyne z toho, že jsme použili 2 různé texty (učebnice) a děti ji v podstatě položí sami: Proč je v jedné učebnici zahrnuta do vylučování i trávicí soustava a v druhé ne?

Vznikla zajímavá diskuse - vyjasňování si, co to vlastně odpadní látky jsou.

Pak pracuje každá dvojice metodou čtení s otázkami samostatně, já procházím a provádím tzv. čtenářské konzultace – vstupuji do diskuse a zjišťuji, jak žáci textu rozumí, zda má někdo s porozuměním nějaké potíže, zjišťuji, zda diskuse směřuje k cíli hodiny, pozoruji aktivitu jednotlivých žáků, zapisuji si aktivitu jednotlivých žáků.

3) REFLEXE

Reflexi začneme diskuzí ve skupině (čtveřici), žáci se vracejí ke svým hypotézám a otázkám z počátku hodiny (evokace). Porovnávají, zda se po přečtení textu jejich hypotézy potvrdily a zda získali odpovědi na své otázky.

Každý žák si poté udělá do svého portfolia stručný záznam z hodiny (každý podle své volby, ale tak aby naplňoval cíle hodiny a očekávaný výstup vzdělávacího oboru, je možné si zvolit i grafické znázornění). Cíle hodiny jsou zapsané na flipu a vyvěšené ve třídě na tabuli.

Pak se žáci opět vrací ke své skupině, kde své záznamy v portfoliu prezentují. Z těchto návrhů skupina vytvoří jeden společný záznam, na kterém se dohodne. Stále je však důležité, aby odpovídal očekávanému výstupu z hodiny.

Poté proběhne diskuse nad zápisy v celé třídě. Sedneme si do kruhu, doprostřed položíme práce všech skupin, oceňujeme a ptáme se.

Na závěr skupiny zhodnotí kvalitu týmové práce. Kdo byl pro práci ve skupině přínosem – proč? Který záznam spolužáka ve skupině oceňuji a proč? Co příště ve skupině uděláme jinak – jak?

Reflexe vyučovací jednotky (sebereflexe učitele, případně výběr z ohlasů a reakcí žáků na tuto vyučovací jednotku):

• Využití metody „ předvídání z klíčových slov“ v evokaci se zpravidla vydaří, vydařila se i tentokrát. Děti rády vymýšlejí a „ fantazírují“, když neví. Musím si dávat pozor, abych nehodnotila, ale pouze zapisovala jejich otázky a nápady. Zapisuji i náměty vtipálků – a s vážností. Sami pak v reflexi přijdou na to, co je dobře a kde se mýlili.
• Utváření otázek je záležitost dlouhodobá. Protože tuto dovednost považuji za důležitou pro porozumění, často touto metodou pracujeme. Žáci také lépe udrží pozornost. Práce je baví. Dobře se ptají na informace v textu. Otázky na smysl, nebo souvislosti v textu jsou náročnější, přesto se postupně daří většímu počtu žáků.
• V závěrečné diskusi nad výstupy ze skupin žáci oceňovali u jiných skupin – přehlednost, čitelnost, obrázky v jejich výstupech. U spolužáků často ocenili, že jim dokázali objasnit některé pasáže v textu, které úplně nepochopili. Dokázali si říci, že příště si musí lépe hlídat čas, aby stihli práci, že musí začít práci rychleji nebo při zpracování výstupu si práci lépe rozdělit. Dokázali i říci konkrétnímu žáku, že ho pro práci ve skupině příště nechtějí, protože je při práci rušil.
• Jako veliké plus jsem zaznamenala, že v podstatě všechny děti došly k závěru, že pro jejich organismus je důležitá voda – tedy ty navoněné, přislazené a přibarvené, sycené minerálky nejsou nic moc.

Přílohy:

  Ukázka z práce žáků – Ledviny (440,1 kB, 58 stažení)
Stahovat tento soubor smí jen registrovaný uživatel.

Původně vyšlo v Kritických listech č. 39 (léto 2010).

Foto: Bohuslava Jochová

Hodnocení článku

(1 hlasů, průměr: 5,00 z 5)

 Ukládám ...