Čtenářská gramotnost a projektové vyučování

Čtete rádi horoskopy? Bez ohledu na to, zda jim věříme, nebo ne, necháváme se jimi rádi bavit. Podobně i zkušeného čtenáře těší hádání budoucích činů postav. Ale na rozdíl od hvězd a karet ke svým předpovědím používá jistá vodítka v textu, např. nadpisy, obrázky, určitá „signální“ slova… Ve skutečnosti tak pouze rozšiřuje svou pradávnou schopnost, která je spjata s přežitím našeho druhu.

Předvídat znamená vyvodit ze skrytých vodítek a našich vlastních zkušeností, co se stane v příběhu nebo co se naučíme v textu. Předpokládá se také, že budeme své předpovědi zpětně potvrzovat, nebo odmítat, popř. měnit v závislosti na průběhu děje. Tato strategie nám poskytuje motivaci ke čtení, protože se přirozeně chceme dozvědět, zda jsme správně odhadli nastávající události. Naše mysl se tak zároveň připravuje na přijetí určitých myšlenek a skupin informací. Předjímat však nemusíme jen události. Pokročilí čtenáři uvažují také o tématu příběhu, celkové náladě textu nebo dokonce o tom, co nám chce autor sdělit (K. Šiktanc: O králi, který nikdy neplakal:  Možná nám chce autor říct, že někdy je plakat dobré. /Katka, 7. třída/), či o tom, jaký je jeho postoj (Hádám, že autor bojoval ve válce, a proto se staví proti válčení.).

I přes popularitu předvídání a jeho zdánlivou jednoduchost je třeba žákům vysvětlit, že se nejedná pouze o věštění/hádání. Tento proces v sobě ve skutečnosti skrývá mnoho dalších myšlenkových operací. Např. je nutné si uvědomit, co už o tématu vím, doplnit nebo upravit své dosavadní znalosti, porozumět jak tomu, co je v textu přímo řečeno, tak i skrytému významu textu, shrnout si dosavadní smysl textu a propojit tyto informace s tím, že si zběžně prohlédnu text, který bude následovat. Právě divoké fantazie značí velký problém.  Proto je dobré nutit žáky své předpovědi zdůvodňovat. Pomáhá nám obal knihy, obrázky, nadpisy, podnadpisy, obsah, naše zkušenosti s podobnými texty a vlastními prožitky, ale samozřejmě především samotný děj příběhu. Dalším oříškem bývají příliš povrchní předpovědi (Příběh bude o psovi.) a průběžné obměňování předpovědí. Hůře se také předvídá u čtení odborných textů.

Někdy se žáci cítí nespokojení, pokud správně neuhádnou pokračování příběhu. Ve skutečnosti ale nejde o to, zda máme pravdu. Právě neuhádnutá předpověď nám skýtá možnost pro zpětné přemýšlení nad vodítky, která jsme možná přehlédli.

K nácviku předvídání můžeme využít několik aktivizačních metod. Cílem je však samozřejmě to, aby žáci předvídali naprosto spontánně i bez vybídnutí učitelem.

Vhodné metody:

Modelování

Hlasité přemýšlení, při němž na sobě jako na modelu ukazujeme, jak probíhá předvídání v naší mysli, patří k počátečním startovním bodům. Naše uvažování se stává vzorem pro myšlení žáků a dovoluje přejímat vhodnou slovní zásobu.

Předvídání začíná slovy:
Možná se stane…, protože…
Předvídám…
Příběh (text) bude o…
Myslím si, že se naučím…

Zvolit můžeme jak beletrii, tak odborný text. L. Oczkus radí pro modelování předvídání nejprve použít obal knihy a pokračovat obsahem.

Klíčová slova

Učitel vybere několik klíčových slov z příběhu nebo jiného textu. Žáci se pokouší odhadnout, jaké jsou mezi slovy souvislosti, jak bude příběh pokračovat, popř. jaké informace se v textu objeví. Po čtení se žáci vrací ke svým předpovědím a porovnávají je se skutečným textem. V závěru mohou „poradit“ paní učitelce jiná slova, která vnímají jako podstatná a důležitá pro text a jeho smysl.

Čajová párty

Čajová párty nabízí příležitost přemýšlet o posloupnosti událostí tím, že žáci usuzují, snaží se prohlédnout příčinné souvislosti, porovnávat a spoléhat se na své zkušenosti. Každému žákovi dáme kartu se slovem, větou nebo částí věty z textu. Žáci by měli procházet po třídě, poslouchat, co mají ostatní napsáno na kartičkách, a diskutovat, jak jejich sdělení souvisejí. Nakonec se vrátí do malých skupin a diskutují, o čem by text mohl být. Poté zapíšou výslednou předpověď začínající slovy „Myslíme, že příběh bude o…“. Tuto část aktivity můžeme rozšířit tím, že necháme žáky přehlédnout text, najít další věty a slova a zpřesnit předpovědi. Své dohady sdělí ostatním žákům a vysvětlí, jak k nim dospěli. Po čtení by měli porovnat své předpovědi se skutečnými událostmi v textu. Můžeme hovořit o tom, které věty jim pomohly vytvořit správnou předpověď a které je naopak zmátly.

Pravděpodobná pasáž

Před čtením žáci vyplňují pracovní list, který jim umožňuje uvažovat o struktuře textu. Umisťují vybraná slova do kolonek nadepsaných: postavy, prostředí, problém, řešení, neznámá slova, popř. otázky. Potom sepíšou předpověď, o čem by mohlo být jádro příběhu. Kylene Beers doporučuje zvolit osm až čtrnáct slov, některá s jasným umístěním a jiná, která podnítí diskusi. Než necháme žáky vyplnit pracovní list, měli bychom opět jeho použití modelovat. Pokud zapisujeme odpovědi žáků na tabuli, můžeme použít dvě barvy, jednu pro typické odpovědi, druhou pro odpovědi nezvyklé. Po čtení zkontrolujeme, zda jsme slova umístili do správných okének, zda jsme si během čtení odpověděli na všechny otázky nebo zda jsme odhadli význam neznámých slov

Čtení s předvídáním

Učitel dopředu naplánuje, za kterými místy v textu je nejvhodnější předvídat. Rozstříhá text na tyto části, které postupně předává žákům. Úryvky je možné rozdat dopředu a položit obrácenou stranou nahoru, aby se zamezilo rychlejšímu čtení, popř. lze jednotlivé části sešít do malé knihy. Využít lze i tabulku předpovědí. Tabulka provádí žáky předvídáním, při němž zkušený čtenář nejprve předvídá (1. sloupec) na základě určitých důkazů v textu nebo svých zkušeností např. s podobnými texty (2. sloupec) a v průběhu čtení ověřuje své předpovědi a shrnuje, o čem text skutečně vyprávěl.

Tabulka pro předvídání:

O něco složitější tabulka pracuje s vnějšími a vnitřními předpověďmi:

Přílohy:

  Pracovní list – Pravděpodobná pasáž (98,0 kB, 639 stažení)
Stahovat tento soubor smí jen registrovaný uživatel.

  Ukázka z práce žáků – Tabulka předpovědí (201,9 kB, 454 stažení)
Stahovat tento soubor smí jen registrovaný uživatel.

Zdroje:

• Beers, Kylene: When Kids Can’t Read, Heinemann, Portsmouth 2003
• Fisher, Douglas; Frey, Nancy; Lapp, Diane: In a Reading State of Mind, International Reading Asociation, Newark 2009
• Košťálová, Hana, et al.: Čtenářská gramotnost jako vzdělávací cíl pro každého žáka [online]. ČŠI, Praha 2010: www.csicr.cz/cz/85256-ctenarska-gramotnost-jako-vzdelavaci-cil-pro-kazdeho-zaka
• Oczkus, Lori: Interactive Think-Aloud Lessons, Scholastic, New York 2009
• Oczkus, Lori D.: Reciprocal Teaching at Work : Strategies for Improving Reading Comprehension. Newark: International Reading Association, 2006. 216 s.
• Wilhelm, Jeffrey D.: Improving Comprehension with Think-Aloud Strategies, Scholastic, New York 2001
• Zwiers, Jeff: Building Reading Comprehension Habits in Grades 6-12: A Toolkit of Classroom Activities. International Reading Asociation, Newark :2006

Další díly seriálu:

• Čtenářské strategie – 19. díl – Usuzování: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie/cg-strategie-19
• Čtenářské strategie – 21. díl – Shrnování a syntéza: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie/cg-strategie-21

Hodnocení článku

(5 hlasů, průměr: 5,00 z 5)

 Ukládám ...