Čtenářská gramotnost a projektové vyučování

V ilustrovaných knihách nacházíme nepřeberné množství námětů pro psaní. Můžeme přečíst jen začátek příběhu a podle obrázků ve zbylé části knihy předvídat, jak se bude příběh dále odvíjet. Můžeme také podle obrázků komiksu usuzovat na text bublin či doprovodný text. Jak ale konkrétně takové hodiny vést, jakými knihami se nechat inspirovat a jak při tom ještě vytvořit leporelo?

Tvořte leporela

Obálka knihy O ježkovi ze zahrádky

Zejména na prvním stupni základní školy se nabízí propojení výtvarné výchovy s ostatními předměty. Zábavná a užitečná, i když časově náročná (cca 4×45 min.), je výroba leporela, při níž žáci spojí malování obrázků s tvorbou příběhu a jeho vyprávěním.

Zkuste začít tím, že žáčkům do třídy přinesete nějaké méně známé leporelo (např. O ježkovi ze zahrádky od autorky Zuzany Pospíšilové) a necháte děti podle obrázků vyprávět příběh, který je zde zobrazen. Text, který je na leporelu napsán, úplně opomiňte. Nechtějte ani po žácích, aby vyprávění veršovali, ale upozorňujte je na podstatné detaily na obrázcích a podněcujte je k tomu, aby detaily použili ve svém vyprávění.

Jakmile příběh dovypráví, zkuste klást žákům ještě otázky odhalující základní stavební prvky příběhu (začátek, co se stalo potom, jaký problém musel hrdina řešit a jak ho vyřešil, jak je příběh zakončen). Nechte žáky vyjádřit své pocity z příběhu. Ptejte se jich také, jak jim obrázky pomohly k tomu, že dokázali vyprávět celý příběh.

Samotná tato aktivita by se mohla stát podnětem pro psaní, ale jelikož chcete po žácích, aby co nejvíce tvůrčí práce odvedli oni sami, psaní zatím opusťte a pokračujte malováním. Žáky motivujte tím, že si v následujících hodinách sami vytvoří podobné leporelo a ještě k němu dopíší krátký příběh.

Na začátek potřebují hlavního hrdinu, který bude na prvním obrázku něco dělat. Nechte žáky vymyslet aktivity, které by lidé nebo zvířata a jiní hrdinové mohli dělat. Této části věnujte hodně pozornosti, použijte třeba metodu brainstormingu, aby žáci měli velkou zásobu činností, ze kterých si pak jednu zvolí pro svého hrdinu. Jakmile žáci začnou první obrázek kreslit, choďte mezi nimi a pomáhejte jim s detaily obrázku. Zdůrazněte, že jejich hrdina je nejdůležitější část obrázku a ostatní žáci by měli z kresby poznat, co hrdina dělá. Obrázky by měly být kresleny na šířku papíru A5.

Žáci budou do svého leporela potřebovat ještě čtyři obrázky. Na druhém obrázku nakreslí to, co by hrdina mohl dělat poté, jakmile dokončí činnost na prvním obrázku. Na třetím obrázku namalují problém, který by mohl nastat. Jako čtvrtý obrázek následuje řešení problému a pátý obrázek bude zobrazovat zakončení příběhu. Obrázky malujte postupně a dejte žákům dostatek času, aby si vyhráli s detaily, které jim poté pomohou příběh lépe vyprávět. Stále obcházejte jednotlivé žáky a diskutujte s nimi nad jejich kresbami a příběhy. Kdykoli žáci přidají nový obrázek, měli by si příběh znovu přeříkat a doplnit ho o nové informace z posledního obrázku.

Jakmile mají žáci nakresleno všech pět obrázků, nechte je obrázky srovnat chronologicky za sebou a vyzvěte dva nebo tři dobrovolníky, aby ostatním přeříkali své příběhy s postupným ukazováním příslušných obrázků. Vysvětlete žákům, že nyní všichni napíší příběh ke svým obrázkům, ke každému obrázku bude patřit jeden list s textem, který se k obrázku vztahuje. Nechte žáky říkat nahlas možné začátky příběhu jako např. Jednoho dne, V jednom domečku, Kdysi v létě… Poté už nechte žáky samostatně pracovat, ale neustále mezi nimi choďte a buďte jim nápomocni. Kontrolujte, zda mají obrázky ve správném pořadí, zda píší texty na samostatné papíry, zda příběhy navazují slovy potom, dále, atd.

Samotná výroba leporela nejspíše zabere celou jednu vyučovací hodinu. Mějte pro žáky připravené barevné čtvrtky, pro každého 6 čtvrtek velikosti A4. Žáci by měli mít na výběr, jakou barvu pro své leporelo použijí. Každý obrázek nalepí na jednu čtvrtku doprostřed, čtvrtky poté slepí izolepou k sobě tak, aby bylo zachováno správné pořadí obrázků. Čtvrtky lze také spojit provázkem. Žáci poté čtvrtky otočí obrázkem směrem k lavici a na prázdné čtvrtky lepí z leva doprava text příběhu (na každou čtvrtku jeden papír). Žáci pravděpodobně budou potřebovat, abyste jim to prakticky ukázali. Jakmile budou mít žáci nalepený text příběhu tak, aby se dal normálně číst jako v knize, otočí zase leporelo obrázky k sobě a před první obrázek vlevo dolepí ještě jednu čtvrtku, která bude tvořit titulní stránku. Na ni napíší jméno příběhu a doplní poslední obrázek. Na druhou stranu obálky (jedinou prázdnou čtvrtku) napíší „text ilustroval a napsal…“ a doplní své jméno.

Leporela si žáci mezi sebou mohou číst a zkoušet vymýšlet příběhy podle obrázků. Vymyšlený příběh pak porovnají s autorovým příběhem na druhé straně leporela. Žáci díky tvorbě leporela dají svému kreslení a psaní smysl, naučí se promýšlet základní stavbu příběhu a neopomíjet při tom podstatné detaily. Žáci rozvíjejí svoji představivost a schopnost předvídat, co se bude dít dál.

Knihy mluvící i beze slov:

Obálka knihy Dobrodružství pavouka Čendy

Pokud hledáte další obrázky, dle nichž by žáci mohli vyprávět příběh, bude se vám líbit kniha Dobrodružství pavouka Čendy, již ilustroval i napsal Pavel Čech. Co list knihy, to velký a krásně malovaný obrázek, na protější straně je vždy krátký text pohádky vztahující se k danému obrázku. Proto je vcelku snadné vymýšlet příběh jen podle obrázků.

Můžete žákům obrázky ukazovat postupně a vždy jim nechat krátký čas na jejich popis a postupné líčení příběhu, který vzniká spolu s odkrýváním dalších obrázků. Ke každému obrázku můžete zadat ještě nějaké konkrétní úkoly, např. Začni tím, že napíšeš, kde stojí dům, který vidíš na obrázku, a popíšeš, jak vypadá, čemu se podobá… Na obrázku vidíš pokoj, napiš, co tě na něm nejvíce zaujalo, přemýšlej, kdo v pokoji může bydlet… Pojmenuj zvířátko na obrázku, vysvětli, co dělá a proč to dělá… Na co myslí kukačka na obrázku? Co vypráví?… Nezapomeňte dát žákům na závěr dostatek času na úpravu textu, pohádku by měl tvořit souvislý text, který působí jednotně. Pohádky si mohou žáci navzájem číst nebo je vyvěsit ve třídě. Můžete navázat diskuzí, kde společně zhodnotíte, co mají jednotlivé pohádky společného, čím se liší, a jak takové odlišnosti vznikají.

Obálka knihy Zeď

Dalším výtvarníkem a současně spisovatelem, jehož knihy lze využít ve výuce, je Petr Sís. V jeho obrázkové knize Zeď aneb Jak jsem vyrůstal za železnou oponou se opět můžete soustředit na ilustrace a jejich výpověď. Zde bude pro žáky již složitější odhalit význam obrázků, jelikož pravděpodobně nebudou znát všechny historické souvislosti. Učitel by měl být nápomocen a osvětlit žákům to, co jim nebude jasné, nebo mít pro ně připraven další zdroj informací.

Není možné pracovat najednou s celou knihou (je příliš obsáhlá), bude nutné využívat jen její části. Zde tedy nepůjde o příběh, ale spíše o vylíčení situace, střípků života, žáci mohou zobrazené události popisovat formou deníku. Jako ukázku deníkových zápisů lze využít ty, které shromáždil v knize sám Petr Sís.

Podělte se s námi o vaše zkušenosti v diskusním okénku pod článkem a prozraďte nám, jaké obrázky se při výuce tvůrčího psaní osvědčily vám.

Zdroje:

• Pospíšilová, Zuzana: O ježkovi ze zahrádky, Junior, 2010
• Read Write Thing: http://www.readwritethink.org/parent-afterschool-resources/printouts/from-picture-story-30221.html
• Čech, Pavel: Dobrodružství pavouka Čendy, Petrkov, Havlíčkův Brod 2011
• Sís, Petr: Zeď, Labyrint, Praha 2007

Další díly seriálu a související články:

• Obrázky a jejich využití v tvůrčím psaní – 1. díl – Karty herní i magické: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/tvurci-psani/tp-tipy/obrazky-1
• Tvůrčí psaní ve škole – 5. díl – Kdo všechno může jít ve svatebním průvodu hadrové panenky?: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/tvurci-psani/tp-tipy/tp-ve-skole-5

Hodnocení článku

(2 hlasů, průměr: 3,00 z 5)

 Ukládám ...