Čtenářská gramotnost a projektové vyučování

Metodika z oblasti mediální výchovy, kterou jsem prakticky ověřil na workshopu pro redakce školních časopisů se dvěma skupinami žáků ZŠ různého věku. Lekci lze využít v hodinách českého jazyka při výuce publicistických žánrů.

Foto: Renáta Janíková

Vzdělávací oblast, obor, průřezové téma nebo vyučovací předmět:

• Jazyk a jazyková komunikace, Mediální výchova

Ročník:

• 7. ročník ZŠ

Jeden cíl základního vzdělávání, kterého je ve vyučovací jednotce dosahováno:

• Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů.

Jedna klíčová kompetence, která je rozvíjena ve vyučovací jednotce:

• Žák rozumí různým typům textů a záznamů, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění.

Použité metody:

• Strategie: evokace – uvědomění – reflexe

• Analýza textu

• Diskuse

• Brainstorming

• Samostatná práce, práce ve dvojici (práce dle zadání)

• Tvůrčí psaní

Podrobný popis vyučovací jednotky:

Cíl vyučovací jednotky:

• Rozeznávat zprávu od komentované zprávy, případně jiných novinářských žánrů.

Nejvyšší hladina Bloomovy taxonomie kognitivních cílů, které je dosahováno:

• Žáci posuzují materiály vytvořené i metodické podklady – argumentují, oponují, podporují (názory), posuzují, uvádí klady a zápory, zdůvodňují (hladina hodnocení).

Očekávaný výstup vzdělávacího oboru:

• Odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji.

Učivo:

• Zpráva – komentovaná (interpretovaná) zpráva – struktura, cíl, poslání, manipulace

Rozsah vyučovací jednotky:

• 45 minut

Poznámka:

• Nejrozšířenějším nešvarem české žurnalistiky je směšování zprávy a komentované (interpretované) zprávy. Standardní zpráva má obsahovat pouze holé údaje: co, kdy, kde atd. Novináři ale tvrdí, že takové zprávy jsou „suché“ a nikdo by je nečetl. Navíc by si všechna média byla velmi podobná. Proto standardní zprávu nalezneme již pouze u tiskových kanceláří.

• Novináři zprávy různě komentují (interpretují), což dodává zprávě na čtivosti, ale možnost zkreslení a dezinterpretace je veliká. Záleží hodně na postoji novináře a konkrétního média k dané události.

• Klasickou ukázkou je otřepaný vtip se závodem v běhu Rusa a Američana. Rus v běhu zvítězí. Americká média slavnostně píší: „Náš reprezentant se umístil na krásném druhém místě, zatímco ruský reprezentant byl předposlední.“ (Pořadí obou národností si může každý změnit podle svých preferencí.)

• Je třeba si nicméně uvědomit i to, že už samotný výběr události, která je vybrána k tomu, aby o ní byla napsána zpráva, je určitým způsobem manipulativní. Je smutnou pravdou, že tragická nehoda zaujme novináře více než kladná událost.

Průběh vyučování:

1. Hodinu jsem začal výše uvedeným vtipem, který velmi dobře dokumentuje, jak lze pomocí slov upravovat skutečnost. Následně jsem se zeptal, jestli je takový vtip možný zažít i ve skutečnosti. Dostalo se mi jednoznačné odpovědi, že ne.

2. Každý žák dostal pracovní list, který obsahuje ukázku zprávy a komentované (interpretované) zprávy. Žáci mohli pracovat ve dvojicích nebo samostatně. Pracovní list při práci ve dvojici vyplňoval ale každý.

3. Nejprve si žáci přečetli obě ukázky a vypracovali odpověď na daný úkol:

Najdi a v textu vyznač rozdíly mezi oběma zprávami a rozhodni, kdy se jedná o zprávu a kdy o zprávu komentovanou.

4. Po písemném vypracování úkolu jsme se žáky o rozdílech diskutovali. Celkem snadno si uvědomili, že rozdíl je v přímé řeči v jedné ze zpráv a že právě tato zpráva předkládá komentář – interpretaci autora zprávy, zatímco první zpráva obsahuje jenom základní údaje, stroze informuje o jednání Klubu za zelené město.

Mnozí si ujasnili, že komentář autora zprávy je obsažen už v titulku zprávy. Bez povšimnutí nezůstalo, že v komentované (interpretované) zprávě zmizela i zmínka o tom, že Klub za zelené město nechce stavbu zastavit, ale chce hledat jiné varianty řešení.

5. Po diskusi žáci pracovali na druhém úkolu:

Co chce autor zprávy, abychom si o Klubu za zelené město mysleli?

6. Po vypracování úkolu jsme opět se žáky debatovali o tom, co nám vlastně autor zprávy chce sdělit a jak se snaží ovlivnit náš názor na Klub za zelené město.

Žáci se většinou shodli na tom, že zpráva vytváří záporný obraz Klubu za zelené město, a naopak stavbu silničního obchvatu jednoznačně prosazuje.

7. Po diskusi jsme přikročili k vypracování posledního úkolu:

Autor zprávy se dopustil i jednoho nečestného mediálního manipulativního triku. Najdete ho?

Tento úkol byl pro žáky o něco těžší než ty předešlé. Autor zprávy uvedl stanovisko pouze jedné strany. Zástupci Klubu za zelené město nedostali prostor k vyjádření svého názoru a jejich usnesení nebylo citováno, takže nikdo neví, co vlastně klub přesně chce.

8. Po ukončení debaty jsme se žáky vypracovali reflexi hodiny a uložil jsem domácí úkol:

Vypracujte písemně jednu zprávu a jednu komentovanou (interpretovanou) zprávu o dnešní hodině.

Pokud se chcete se žáky tématu věnovat dál, můžete studovat dostupná média – tištěná i internetová a analyzovat jednotlivé zprávy z hlediska záměru jejich tvůrce a užití prostředků.

Reflexe vyučovací jednotky:

• Při práci s pracovním listem a při diskusích jsem sledoval u žáků především schopnost analyzovat text, logicky myslet a schopnost formulovat svoje myšlenky. To dokázala většina žáků.

• V diskusích nešlo o to, kdo bude mít nejlepší a nejsprávnější názor, ale o sdílení různých pohledů na jednu věc. „Koukám, že pomocí dobře vybraných slov se dá i z páchnoucího hadru udělat voňavka a naopak,“ vtipně konstatoval kupříkladu Petr.

Přílohy:

  Pracovní list - Není zpráva jako zpráva (271,0 kB, 671 stažení)
Stahovat tento soubor smí jen registrovaný uživatel.

  Reflexe lekce - Není zpráva jako zpráva (264,0 kB, 417 stažení)
Stahovat tento soubor smí jen registrovaný uživatel.

Hodnocení článku

(16 hlasů, průměr: 4,75 z 5)

 Ukládám ...