Čtenářská gramotnost a projektové vyučování

Také je pro vaše žáky poezie čtenářským oříškem? Hledáte způsob, jak udržet pozornost žáků při čtení a přimět je k diskusi během četby básně? Chcete, aby o básni přemýšleli, aby nepospíchali a v klidu si vychutnali každou sloku, chcete, aby uměli vyjádřit své pocity z přečtených veršů?

Jan Neruda

Já jsem se pokusila s tímto oříškem poprat při čtení Nerudových básní. Čerpala jsem inspiraci z kurzů Čtením a psaním ke kritickému myšlení a modelu Evokace – Uvědomění si významu – Reflexe. Chtěla jsem zvolit zajímavou báseň a hlavně vhodnou metodu. Vybrala jsem tedy Romanci helgolandskou, a to pro její epičnost (cesta k poezii započatá výpravným textem mi přijde pro dnešní mladé čtenáře nejschůdnější), pro působivou pointu básně a pro její žánrovou záměnu. Textu nejpřiměřenější se mi pak jevila metoda čtení s předvídáním, která nutí žáky číst text pozorněji a soustředit se i na detaily, díky čemuž jsou žáci schopni odhadnout a zdůvodnit další vývoj příběhu. Navíc takovéto čtení vyvolává jisté napětí z tajemství, které je často pro čtenářský prožitek žáků rozhodující. Aby četlo a přemýšlelo co nejvíce žáků, připravila jsem pracovní listy a lístečky s otázkami ke každé části básně nikoli pro jednotlivce, ale pro skupiny. Domnívám se, že skupinová práce vede žáky k zodpovědnosti za jejich společný výtvor.

Žáci: 2. stupeň ZŠ
Doba trvání: 3 vyučovací hodiny (1 x 90 min. + 1 x 45 min.)
Předmět: Český jazyk – literatura
Téma: Jan Neruda – báseň Romance helgolandská

Cíle:

Žák…
• na základě analýzy textu a svých dosavadních zkušeností předvídá, jak by text mohl pokračovat, pro svá tvrzení nalézá důkazy v textu, ve své předpovědi propojuje vodítka v textu se svými čtenářskými i životními zkušenostmi, při zdůvodňování předpovědi umí rozlišit, kde čerpal důvody pro své předpovědi (zda v textu, anebo ve čtenářské či životní zkušenosti)
• porovnává svou verzi s novými poznatky z textu, rozpozná shody a odlišnosti
• hledá odpovědi na otázky (týkající se jednání postavy, autorova stylu, souvztažností uvnitř textu)
• rozvíjí vlastní představivost
• zapojuje nejen rozumové, ale i smyslové vnímání
• formuluje své postoje vůči jednání určité postavy v textu
• verbalizuje poučení z textu
• naslouchá druhým, respektuje je a rozvíjí jejich nápady
• se dokáže dohodnout s ostatními ve skupině na společném stanovisku

Pomůcky:

• 7 částí básně pro každou skupinu (příloha 1)
• 7 úkolů s otázkami k jednotlivým částem básně pro každou skupinu (příloha 2)
• jeden pracovní list pro každou skupinu (příloha 3)
• báseň Romance o Karlu IV. pro rychlejší skupiny

Vytváření skupin:

• skupiny po čtyřech žácích
• každá skupina dostane jeden pracovní list
• každá skupina si zvolí svého zapisovatele (měl by psát čitelně a relativně rychle), ten zapíše jména čtenářů ve skupině – pravidla skupiny: skupina zajišťuje, aby pracovali všichni její členové-čtenáři, ti si vzájemně pomáhají, naslouchají si, berou na sebe ohledy, rozhodují společně, nesoutěží s ostatními skupinami v rychlosti, jde spíše o kvalitu

EVOKACE

Klíčová slova a název básně

• učitel napíše na tabuli název básně (ROMANCE HELGOLANDSKÁ) a klíčová slova (JOHN, KORÁB, VĚNO, HLAS, ZEŤ) – vysvětlí nejasná slova (romance,…)
• každý žák sám promyslí, o čem by romance mohla být, a udělá si poznámky do sešitu
• následuje sdílení vymyšlených příběhů ve skupině – každý převypráví příběh, který ho na základě klíčových slov a názvu básně napadl
• členové skupiny vybírají ze čtyř příběhů ten, který je nejvíce zaujal – musí se dohodnout
• skupina se dohodne na formě zápisu příběhu a zapíší ho do pracovního listu

UVĚDOMĚNÍ SI VÝZNAMU

Romance helgolandská – čtení s předvídáním

Každá skupina dostane vždy jednu část básně a jeden lístek s otázkami k této části.

Žáci ve skupině postupují takto:
• nejdříve si přečtou část básně – i několikrát
• poté si přečtou otázky a pohovoří o nich ve skupině
• nakonec se shodnou na jednotných odpovědích a zapisovatel je zapíše

Upozornění pro skupiny:
• nezapomeňte na zdůvodnění tam, kde ho žádám
• nevynechejte žádnou otázku, resp. úkol

Po splnění úkolů k části básně obdrží skupina následující část básně a k ní úkoly, skupina se už nevrací k předchozím úkolům, neopravuje je, nejde o to, aby bezchybně předvídali, to by byla nuda, jde o proces předvídání! Naučit se číst básně!

Pokud některá skupina skončí s celou prací výrazně rychleji než ostatní:
• má možnost své odpovědi ještě vypilovat, doplnit
• dostane text básně Romance o Karlu IV. a zahraje si na učitele, tzn. rozčlení báseň na části a k nim zadá otázky (úkoly) + srovná ji s Romancí helgolandskou

Pracovní listy po skončení lekce všechny skupiny odevzdají učiteli, učitel k nim připíše krátké hodnocení a na další hodině je žákům vrátí a okomentuje je.

REFLEXE

Diskuse s celou třídou

• sdílení pocitů, ponaučení
• sdílení posledních veršů, které žáci sami vymysleli
• srovnání příběhů podle klíčových slov s básní: Proč je váš příběh optimističtější?
• Byl Neruda tak nevzdělaný, že svou báseň špatně pojmenoval? Nebo proč to tedy udělal? Jak myslíte, že na tento příběh Neruda přišel?

Reflexe metody a skupinové práce

• Byli jste rádi, že můžete pracovat ve skupině, nebo byste radši pracovali sami? Proč?
• Dodržovali jste skupinová pravidla, která byla na počátku určena? Kdy ano, kdy ne, a k čemu to vedlo? Jak se kdo cítil?
• Jak jste se ve skupinách dohadovali? Bylo to pro vás náročné nebo jste se většinou bez problémů shodli? (Každý čtenář je individualita, každé čtení je tudíž něčím jiné.)
• Co by se dalo pro příště zlepšit?
• Měli jste nějak rozdělené role ve skupině, krom role zapisovatele? Zapojoval se zapisovatel do čtení a diskuse nebo jen psal?
• Byly pro vás úkoly příliš lehké, optimální nebo moc těžké?
• V čem bylo toto čtení jiné, než kdybyste si báseň přečetli rovnou každý sám celou, a pak bychom ji teprve společně rozebírali?
• V čem si myslíte, že je pro vás čtení s předvídáním přínosné? Co jste se naučili?

Přínos lekce a doporučení pro příště

Studenti v závěrečné diskusi zhodnotili, že poezie může být občas i zajímavá a vcelku srozumitelná. Žáci četli text díky metodě čtení s předvídáním pozorněji, než by tomu bylo při „normálním“ čtení a rádi by touto metodou pracovali i někdy příště. Velké problémy jim však činilo zdůvodňování předvídání, protože nejsou zvyklí zjišťovat, odkud se jejich postoje, odhady a názory berou. Zejména na počátku nechápali, proč je důležité, aby si toto uvědomili. To bylo možné vypozorovat v jejich pracích, kde často právě zdůvodnění vynechávali nebo je formulovali nesrozumitelně. Bylo je tedy nutné po první hodině (kdy jsem si pročetla jejich započaté práce) na toto upozornit a více to osvětlit.

Všichni studenti pochopili minimálně pointu básně a dokázali ji shrnout v ponaučení. Žáci také využili příležitosti k vlastní kreativitě, a to jak v úvodním evokačním příběhu, který si sami vymysleli, tak i při malířských aktivitách a při vymýšlení poslední sloky.

Cíle aktivizovat žáky formou skupinové práce bylo převážně dosaženo. Žáci na skupinovou práci byli zvyklí. Do skupin po čtyřech se rozdělili dle vlastního uvážení. Ve dvou skupinkách probíhaly vášnivé diskuse, dokud se jejich členové neshodli na jednotném zápisu. Vypozorovala jsem, že v jedné skupině se však nepodařilo zapojit do práce všechny členy, ani moje následné povzbuzování nepomohlo a v závěrečné diskusi se k tomu ani zapojení, ani nezapojení nechtěli nijak vyjadřovat. Pro příště bych tedy tuto skupinu rozdělila mezi ostatní a práci jejích členů bych pozorněji sledovala. Zbylé skupiny nacházely shodu ve svých názorech většinou snadno, to jsem vypozorovala během jejich činnosti. Reflexe skupinové práce formou diskuse byla velmi obtížná, žáci byli unaveni, a tak z ní nakonec vyplývá pouze to, že převážná většina žáků byla radši, že pracovala ve skupině než individuálně. Žáci dále tvrdili, že skupinová pravidla dodržovali, ovšem výpovědní hodnota tohoto tvrzení byla, vzhledem k nechuti žáků o tomto dále diskutovat, mizivá. Co se týče pracovních listů, většina odpovědí v nich alespoň částečně naplnila mé očekávání. Je však zřejmé, že bylo pro žáky těžké formulovat myšlenky, jelikož k tomu nemají tolik příležitostí. V příloze naleznete ukázky z pracovních listů žáků (1 nadstandardní, 1 nevyhovující) doplněné mým komentářem.

Práce byla velmi časově náročná. Příště bych proto text rozdělila na méně částí a volila bych i méně otázek. Obecně je doporučováno pro metodu čtení s předvídáním volit text rozdělený na 3 až 4 části, aby žáci neztratili motivaci ke čtení přílišným kouskováním textu.

Na závěr bych chtěla zdůraznit, že je před takovouto lekcí dobré nejprve metodu modelovat žákům na jednodušším příkladu a že lze volit místo skupinové práce i práci s celou třídou. Opět by vám to práci urychlilo. Více si k tématu postupného předávání odpovědnosti přečtete v našem článku Čtenářské strategie – 3. díl – Jak učit strategie (obecný popis jednotlivých fází).

Přílohy:

  Příloha 1: Báseň Romance helgolandská rozdělená do 7 částí (263,0 kB, 711 stažení)
Stahovat tento soubor smí jen registrovaný uživatel.

  Příloha 2: Úkoly s otázkami k básni (265,0 kB, 753 stažení)
Stahovat tento soubor smí jen registrovaný uživatel.

  Příloha 3: Pracovní list (261,0 kB, 669 stažení)
Stahovat tento soubor smí jen registrovaný uživatel.

  Příloha 4: Ukázky odpovědí žáků – nadstandardní a nevyhovující – doplněné mým komentářem (266,5 kB, 514 stažení)
Stahovat tento soubor smí jen registrovaný uživatel.

Původně vyšlo v Kritických listech č. 28 (Podzim 2007).

Hodnocení článku

(8 hlasů, průměr: 5,00 z 5)

 Ukládám ...