Čtenářská gramotnost a projektové vyučování

V matematice je to snadné – řeším početní příklad a získám řešení: správné nebo špatné. Dopracovat se tedy mohu jen ke dvěma výsledkům. Takové tvrzení je velmi jednoduché, jako když řeknete, že 1 + 1 = 2. Je pravdivé a nelze o něm polemizovat. Můžeme ho pouze přijmout jako fakt. Jaká však bývají v souvislosti s čísly tvrzení mediální?

Anketa na www.sotkoviny.cz

V médiích na nás řeč čísel promlouvá takřka z každého článku. V reklamě se dozvíte, že 9 z 10 odborníků vám doporučuje ten a ten prášek na praní (jak na toto číslo asi odborníci na reklamu přišli?), anketu objevíte téměř na každé webové stránce i v řadě novin a časopisů, abyste zjistili, zda příchod Tomáše Řepky do Plzně může být pro Plzeň přínosem, nebo zda stačí školákům pětiminutová přestávka, nebo kolik lidí má ještě nevybranou dovolenou za rok 2011 a podobné „nezbytně nutné informace“.

Odpověď z anket zjistíte rovněž řečí čísel – počet odpovídajících jedinců nebo procentuální podíl odpovědí ano-ne-nevím…Dalším typem anket může být populární Český slavík nebo TýTý, zde se zase dozvíme pořadí oblíbenosti našich umělců, kolik lidí hlasovalo (čísla), kolik umělci získali bodů – opět čísla…Otázkou je, k čemu vůbec taková anketa slouží? Protože se jedná o nesystematický průzkum názorů nějaké skupiny dotázaných, bez jakýchkoliv kritérií výběru této skupiny, nelze závěry z ankety zobecňovat, pracovat s nimi dále v sociologickém výzkumu a statistických zpracováních dat. Zjišťujeme pouze nějaká čísla, která nás mohou potěšit, zaujmout, pobavit, uklidnit, ale i pořádně vyděsit…

Podobně je tomu s čísly i u průzkumů veřejného mínění, těmi se už ovšem zabývají více či méně kvalitní firmy a instituce, aby nás přesvědčily o nutnosti vědět, který politik je v naší zemi momentálně nejoblíbenější, jaká je v ČR průměrná mzda, jaké jsou rozdíly mezi muži a ženami, jaká si dáváme novoroční předsevzetí, popř. co rádi děláme ve volném čase…Zde je již pracováno s větším vzorkem respondentů (dotazovaných), kteří jsou určitým způsobem k odpovědím na otázky vybíráni, aby byl vzorek reprezentativní, tj. aby zahrnoval přesně ty skupiny lidí, které jsou pro daný průzkum cílovou skupinou – např. podle věku, vzdělání, pohlaví….

Z nejznámějších, kteří se těmito průzkumy zabývají, jmenuji alespoň STEM (Středisko empirických výzkumů) nebo Centrum pro výzkum veřejného mínění, které je součástí Sociologického ústavu Akademie věd. Společností zabývajících se např. průzkumem trhu je však celá řada. I zde je třeba mít na paměti, že čísla tvoří a interpretují lidé – mohou být tedy bohužel i nevhodná, nepřesná, nic neříkající, nebo dokonce i nesmyslná.

Vždyť koho ve skutečnosti zajímá a k čemu mohou být dobrá tvrzení, že v prosinci byl nejoblíbenějším politikem předseda ústavního soudu, nebo kolik procent ze zkoumaného vzorku věří právě teď poslanecké sněmovně? Určitě není pro naše znalosti a vědomosti zásadní ani údaj, že třetina Čechů starších 18 let si dalo novoroční předsevzetí, většinou se týkající péče o vlastní zdraví. Ještě nesmyslnější je pak informace, která se objevila i v televizních novinách na jedné z našich komerčních stanic – dohromady k 160 rokům bylo odsouzeno 20 zločinců…i taková může být řeč čísel!

Další díl seriálu:

• Řeč čísel a statistiky v médiích – 2. díl – Vybrané statistické metody a jejich použití: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/medialni-vychova/mv-tipy/rec-cisel-a-statistiky-2

Hodnocení článku

(2 hlasů, průměr: 4,00 z 5)

 Ukládám ...