Čtenářská gramotnost a projektové vyučování

Po předchozím díle, v němž jsme nastínili průběh výuky čtenářských strategií, nyní názorně demonstrujeme jednotlivé fáze na konkrétním příkladu práce se strategií „kladení otázek k textu“.

Foto: daveparker

Tento „návod“ ovšem neberte jako platnou normu, v případě potřeby se samozřejmě musíte přizpůsobit potřebám žáků. Například první fáze vám ukáže, co žáci o strategii vědí, a tomu pak přizpůsobíte zbytek výuky. Jednotlivé fáze vyžadují různě dlouhou dobu procvičování, rovněž v závislosti na konkrétní potřebě. Zároveň je běžné, že se budete cyklicky vracet k některým fázím. Například k modelování se vrátíme v případě, když zjistíme, že žákům práce stále činí problém.

1. Zjistěte, co žáci o strategii vědí, snažte se vztáhnout strategii konkrétním způsobem k jejich vlastním zkušenostem

Učitel: „Vzpomeňte si, jak jste se pořád na něco ptali, když jste byli malí. Já jsem třeba doháněla rodiče k šílenství neustálými otázkami, co je tohle a proč je to tak. Představte si, že jste dítě, nikdy jste nebyli ve třídě a ani vlastně nevíte, co je škola. Na co všechno byste se asi ptali rodičů, kdyby vás sem zavedli?“

Tato strategie skýtá skvělou možnost k diskuzi o tom, že otázky nás vlastně provázejí celým životem. Hlavně malé děti se neustále na něco ptají, neustále se něčemu diví. Žáky můžete například rozdělit do dvou skupin, jedna z nich bude představovat malé děti, které poprvé vstoupily do školní třídy a na vše se ptají, druhá jsou rodiče, kteří jim odpovídají. Na příkladu otázek žáků a následných odpovědí skupiny „dospělých“ se dají dobře demonstrovat různé typy otázek. Zároveň je tato aktivita vhodná jako úvod k diskuzi o tom, proč se děti stále na něco ptají a proč s postupem let tuto schopnost většinou ztrácejí (jsou dospělými odbývány, zvyknou si na svět kolem sebe a přestanou se divit…).

Další možnost je, že si žáci představí sami sebe v roli mimozemšťana, který poprvé zavítal na planetu Zemi a všemu se diví. Tato představa se dá i dramaticky ztvárnit.

Učitel dále ukáže žákům obal knihy – např. Pravěký malíř (Erich Ballinger):
„Jaké otázky vás napadají při pohledu na obal této knihy, co všechno byste se chtěli z textu dozvědět?“
Učitel zapisuje všechny otázky na tabuli (pokud s nějakými žáci přijdou). Tomu pak přizpůsobí i následující diskuzi, kdy si s žáky povídá o tom, zda si žáci před čtením i v jeho průběhu pokládají otázky, které se vztahují k textu, a pokud ano, jaké tyto otázky jsou. Všechny myšlenky si žáci poznamenávají do speciálního sešitu, který si vyhradili k výuce strategií.

2. Učitel strategii představí, vysvětlí a diskutuje s žáky o jejích výhodách

Učitel: „Strategie kladení otázek spočívá v tom, že pokládáme sami sobě různé otázky, které se nějakým způsobem týkají čteného textu, a na tyto otázky hledáme odpověď.“

Učitel diskutuje s žáky o tom, v čem tkví přínos této strategie. Použijte k tomu příklad jejich vlastních otázek, pokud s nějakými přišli. Například v případě knihy Pravěký malíř (Erich Ballinger) je může zajímat, kdo to vlastně je ten pravěký malíř. Touto otázkou spekulujeme o tom, co se bude v knize dít, což zvyšuje náš zájem o knihu. Otázkou, co se vlastně v pravěku kreslilo a kdo kreslil, se zaměříme na to, co nás zajímá a co bychom měli a chtěli vědět. Někoho může zajímat, zda se bude jednat o příběh či knihu přinášející fakta. V tomto případě nám otázka pomáhá zaměřit se na žánr, podíváme se na knihu a určíme, o jaký žánr jde.

3. Učitel modeluje (předvádí užití strategie v praxi)

Během této fáze učitel ukazuje žákům na konkrétním příkladu, jak se strategií pracuje. V průběhu práce komentuje každý krok (přemýšlí nahlas), čímž demonstruje, jak při práci uvažuje.

Učitel ukáže žákům článek „Panda! Medvěd nebo kočka?“ z časopisu Junior 21. století (článek najdete v příloze): „Na obrázku vidím pandu, článek se jmenuje „Panda! Medvěd nebo kočka?“. Panda vypadá jako medvěd, ale zajímalo by mě, v čem je panda podobná kočce. Součástí textu jsou i obrázky, ze kterých se také dozvídám informace. Na jednom z obrázků vidím mapičku, kde jsou vyznačena místa, řekl bych, že tato místa se nacházejí v Číně, a protože obrázek je součást textu, myslím si, že nám ukazuje, kde panda žije. Žije opravdu v Číně? Také na obrázku vedle pandy vidím nakreslenou nějakou rostlinku. Myslím, že panda se živí bambusem, tak to bude asi bambus. Je to pravda? Živí se opravdu bambusem? Před tím, než se pustím do četby, podívám se na název a ilustrace, a napadá mě několik otázek, které bych se chtěl dozvědět. Když pak čtu, baví mě hledat na tyto otázky odpovědi. Zároveň se soustředím na to, co je důležité, abych se dozvěděl. Otázkami si také ověřuji, zda něco vím nebo chápu správně.“

Učitel přečte nahlas první odstavec: „Tady se o pandě říká, že je jedlík bambusu, to znamená, že jsem měl pravdu. A na konci odstavce se praví, že se za pandou vydáme do Číny. To znamená, že panda žije v Číně. O tom, v čem se podobá kočce, se zatím nic nepíše, musím tedy číst dál. Dále se v textu praví, že panda je symbolem ohrožených zvířat. Zajímalo by mě, proč je panda ohroženým zvířetem.„

4. Společná práce s danou strategií

Učitel pracuje se strategií společně s žáky.

Učitel: „Teď se společně pokusíme najít odpověď na zbývající otázky a zároveň si budeme klást otázky další. Co byste se ještě chtěli o pandě dozvědět, jaké otázky vás napadají? Přečtěte si mezititulky. Společně sepíšeme všechny otázky, na které byste chtěli najít odpověď. Přečteme si nejdříve první a pak i další odstavce a uvidíme, jaké odpovědi jsme nalezli a jaké další otázky nás napadnou.“

Rozdělení odpovědí

Zaznamenáváme všechny otázky a odpovědi, které jsme na ně našli, na tabuli a žáci si je píší do sešitů. S žáky pak diskutujeme o tom, jak a kde na ně našli odpověď. Odpovědi podle toho roztřídíme na ty, které byly přímo uvedené v textu (označíme P), dále na ty, které nebyly přímo uvedené, ale museli jsme je z textu vyvodit – hledat odpověď na několika místech v textu a přemýšlet (V). V prvním odstavci se například píše, že by panda nepřežila ve Vysokých Tatrách, protože se stravuje pouze výhonky bambusu, které tu nerostou. Dalo by se z toho vyvodit, že její vybíravost je důvodem jejího ohrožení? Odpověď na otázku týkající se ohroženosti pand bude uvedena i na několika dalších místech (kvetoucí bambusy, parazité, nesnadné rozmnožování, pytláctví). Místa v textu, která nám pomohla otázky zodpovědět, podtrhneme či jinak označíme. Poslední kategorií jsou odpovědi, které jsme zvládli až po použití vnějších zdrojů, jako například internetu nebo slovníku (VZ).

Hlubší otázky

Článek o pandě je dobrý v tom, že samotné mezititulky provokují k otázkám, které v žácích mohou vyvolat údiv a chuť dozvědět se více. Například název prvního mezititulku (Kdy třese ušima?) je sám otázkou. Zajímavý a k otázce provokující je i mezititulek Kvetoucí bambus přináší smrt. V podkapitole Pandy ze zkumavek se dočítáme o nebezpečí pytláctví v Číně a vysokých trestech za zabití pandy. Tady se asi žáci podiví a napadne je, proč tak krutý trest. Je to v Číně normální? Můžeme s žáky prozkoumat internet a dozvědět se více o čínském zákonodárství. Odpověď na tuto otázku se tedy dozvíme až s využitím vnějších zdrojů.

Zároveň se můžeme dostat až k hlubším otázkám, zda je takový trest adekvátní. Toto je skvělý okamžik, kdy se dá žákům ukázat, že ty nejzajímavější otázky většinou nemusí mít zcela jednoznačnou odpověď. Můžeme například rozdělit žáky do dvou skupin, kdy jedna bude argumentovat pro trest smrti, druhá proti – své názory každá ze skupin sepíše a pak se mohou setkat v jakémsi duelu. Existují samozřejmě i různé další možnosti, jako je například dramatické ztvárnění soudní síně. Provinilý pytlák se octne u soudu, jedna skupina budou jeho obhájci, druhá žalobci a soud (další skupina) posléze shrne argumenty a vynese rozsudek.

5. Řízené užívání strategií

Učitel pracuje s žáky v různě velkých skupinkách či s jednotlivci. Žáci pracují pod učitelovým vedením.

V této fázi se často používá tzv. grafický organizátor, který žákům usnadňuje práci (pozn. najdete ho přiložený na konci textu). Učitel může například rozdat žákům grafický organizátor ve formě tabulky – levý sloupec je nadepsaný „otázky“ a žáci do něj zapisují všechny otázky, které je k textu napadají, do pravého sloupce zapisují odpovědi, které v textu nalezli, a v příslušném políčku zaškrtnou, jakým způsobem se k odpovědi dopracovali (uvedena přímo v textu, usuzovali z textu, vnější zdroj). Můžeme přidat i políčko pro otázky, na které neexistuje jednoznačná odpověď. Pokračují ve vyplňování tabulky, učitel prochází mezi skupinkami či jednotlivci, monitoruje situaci a radí.

Poskytněte žákům dostatek řízeného procvičování, dokud neprokážou, že strategii rozumí a umí s ní pracovat. Použijte různé typy textů a procvičujte jak ve skupinkách, tak i s jednotlivými žáky, kteří potřebují individuální podporu. Žáci se také mohou učit navzájem.

6. V závěrečné fázi by žák měl být schopen pracovat s danou strategií zcela samostatně

Opět poskytněte žákům dostatek příležitostí k samostatnému procvičování strategie.

Přílohy:

  Grafický organizátor (kladení otázek k textu) (261,5 kB, 1 454 stažení)
Stahovat tento soubor smí jen registrovaný uživatel.

  Otčenášková, Martina: Panda, medvěd nebo kočka?, IN: Junior 21. století, 1/2010 (668,5 kB, 989 stažení)
Stahovat tento soubor smí jen registrovaný uživatel.

Zdroje:

• Robb, Laura: Reading Strategies That Work: Teaching Your Students to Become Better Readers, Scholastic Inc., 1996
• Miller, Debbie: Reading with Meaning, Pembroke Publishers, Kanada 2002
• Transactional Instruction of Reading Comprehension Strategies: http://www.eric.ed.gov
• Building Comprehension through Explicit Teaching of Comprehension Strategies: http://www.ciera.org/library
• Report of the National Reading Panel, „Teaching Children to Read“: http://www.nationalreadingpanel.org/Publications/summary.htm
• Otčenášková, Martina: Panda! Medvěd nebo kočka?, IN: Junior 21. století, 1/2010

Doporučené zdroje:

•Šafránková, Kateřina: Jak modelovat čtenářské strategie, IN: Kritické listy č. 36
•Košťálová, Hana: Neviditelné čtenářství, IN: Kritické listy 36

Další díly seriálu:

• Čtenářské strategie – 5. díl – Jak učit čtenářské strategie (pár rad): http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie/ctenarske-strategie-5
• Čtenářské strategie – 3. díl – Jak učit strategie (obecný popis jednotlivých fází): http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie/ctenarske-strategie-3

Hodnocení článku

(21 hlasů, průměr: 5,00 z 5)

 Ukládám ...