Zajímavé filmové snímky, které mohou žákům názorně přiblížit, co dokáže manipulace a propaganda.
Vlna (režie: Grasshoff Alexander, 1981)
Náš vůdce (jde o český název filmu, režie: Gansel Dennis, 2008)
Skutečná událost námětem
V roce 1967 profesor historie Ron Jones na Cubberley High School v Kalifornii řeší se svými studenty otázku, zda by se nacismus mohl opakovat a zda by se holocaust mohl stát ve Spojených státech amerických. Rozhodne se pro projekt – experiment, který by mohl studentům objasnit příčiny nástupu nacismu v Německu.
Vytvoří hnutí, které nazve Třetí vlna, a nastolí ve třídě diktaturu. Spojitost s vodou v názvu je zde velmi přesvědčivá – žáci se postupně coby samostatné drobné kapky vody spojí v silnou a zlověstnou vlnu, ve které již jednotlivé kapky přestávají rozhodovat o svém životě. Manipulováni se stávají slepě poslušnými a mnohdy agresívními členy komunity.
Členy Třetí vlny jsou nejprve studenti semináře, postupně se k nim připojují další. Kázeň, loajalita, sounáležitost, hesla a autoritativní vůdce – to vše probudilo ve většině studentů ochotu vzdát se svobody, snad s vyhlídkou na lepší život. Profesor například nařizuje přísnou disciplínu a chválí za ni. Duch nesvobody se rychle šíří školou.
Působivé ztvárnění
V roce 1981 natočil Alexander Grasshoff na motivy těchto událostí televizní film Vlna a následně vyšla i stejnojmenná kniha spisovatele Todda Strassera (pod pseudonymem Morton Rhue). Režisér Dennis Gansel převedl tuto látku roku 2008 na filmové plátno. Do českých kin byl film uveden pod názvem Náš vůdce. Gansel děj odvážně přenesl do současného Německa.
Paralela
Filmy jsou příběhem dobra, zla a volby, manipulace a boje s davem. Zajímavou paralelu k nim uvádí Lukáš Novotný v časopise Dějiny a současnost. Připomíná experiment psychologa Stanleyho Milgrama, který testoval míru autoritarismu a zvolil k tomu metodu, kterou řada vědců pokládá za neetickou. Vysvětlil účastníkům, že experiment, v němž budou ztvárňovat roli učitelů, zkoumá vliv trestu na učení. Úkolem učitele bylo klást žákovi otázky, přičemž každou špatnou odpověď měl učitel potrestat elektrickým šokem. Počet voltů se měl s každou chybou zvyšovat. Výsledkem bylo, že více než šedesát procent zúčastněných pod vlivem vědecké autority trestalo elektrickými šoky o síle až 450 voltů bezbrannou oběť (dlužno dodat, že se jednalo o herce, který reakce na elektrické šoky jen předstíral). Jde zde částečně o odpověď na otázku nastolenou filmem: Jak je to možné?
Obdobně usiloval pan profesor ukázat svým studentům, odkud pramenila ochota prostých Němců k přijetí nacismu. Cesta vede od loajality k fanatismu, o čemž se přesvědčí i sám profesor, když se mu experiment začne vymykat z rukou.
Zdroje:
• The Wave Movie: http://www.thewavemovie.co.uk/
• Dějiny a současnost: http://dejiny.nln.cz/archiv/
Další díl seriálu:
• Filmy k mediální výchově – 2. díl – Živě z Bagdádu: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/medialni-vychova/mv-tipy/filmy-k-mv-2
Hodnocení článku
(8 hlasů, průměr: 4,75 z 5)
Ukládám ...
Šotkoviny - Webový portál pro žáky ZŠ
Čtenářská gramotnost na Facebooku
Nadílka našich dílek 2012 - Soutěž školních sborníků
Náš časopis 2012 - Soutěž školních časopisů
Nadílka našich dílek 2011 - Soutěž školních sborníků
Náš časopis 2011 - Soutěž školních časopisů
Nadílka našich dílek 2010 - Soutěž školních sborníků
Náš časopis 2010 - Soutěž školních časopisů
kokosak // 19. 8. 2011 - 17:23
Die Welle
Všude zaznívá názor o tomto filmu jak hnutí vlna bylo špatné… ale nevidím v tom nic špatného, myšlenka dobrá, všude a každý chce někam patřit, někdo je anarchista, někdo je fotbalový fanoušek, jiný je kancelářská krysa, každý člověk vyhledává přátele podle společných cílů, hodnot a životního stylu. V hnutí vlna se zkrátka sešli mladí lidé žijící ve stejné době v jistém prostředí s podobnými životními zkušenostmi, a hodnotami(svět by se určitě změnil k lepšímu kdyby hnutí jako vlna dělali ,,dobré věci,, samozřejmě vše se může zvrtnout je to však jen o lidech a otom jestli to myslí dobře či špatně. V dřívějších dobách byla disciplína nedílnou součástí vyuky, dnes je tomu naopak nevím co je dobré když sem nezažil oboje. Jen nechápu proč bylo hnutí nakonec vnímáno tak negativně) není tedy divu že je oslovovalo vytvořit jistou skupinu s jistýmy pravidli vynzávajíc stejné hodnoty. V každém společenství ať už je to rodina, parta, třída, spolupracovníci z kanceláře, prodavačky v supermarketu, popeláři, právníci,- každý z těchto lidí si nejspíš bude rozumět s lidmi s kterými má nejvíce společného. vrána k vráně sedá. Jistě, v každém společenství se najdou ,,špatní lidé,, kteří mohou dobrou myšlenku rozvíjet špatným směrem. Každý snad upřednostní někoho ze své rodiny na úkor jiného, cizího člověka. Přesně tak se chovali příslušníci vlny ke svým členům se chovali vztřícně a k ostatním ne. Proč asi? Protože oni bojují za společnou věc kdežto jiní např. Karo a její kamarádka byli proti nim a bořily to co vlna budovala. Co se týče jejich ,,vůdce,, ten to myslel vždy jen v dobrém, a až na posldní část kdy si je sezval aby je rozpustil tak vystupoval jako vůdce aby mohl pak následně demonstrovat, že tudy cesta nevede. On se však takto až do té chvíle nechoval. Naopak mě udivovali reakce jeho ženy která do toho neviděla a nerozuměla tomu. Vlna podporovala to, že se její členové cítili jako něco víc a ostatní začali vnímat trošku v horším světle. Neznám však člověka který dosáhl nějakých úspěchů nebo jen žije svůj život jistým způsobem a na lidi kteří ho žijí jinak se dívá skrz prsty a nesouhlasí s jeho činy a postoji. Osobně by mi nevadilo být součástí podobné skupiny, která by měla společný cíl a táhla za jeden provaz k dosažení cílů s kterými bych souhlasil a podporoval je. Členové vlny sami vnímali svůj život lepším, a proč? Našli si nové kamarády, měli společné zájmy, trávily čas společně, jejich život se změnil k lepšímu. Přeci je nikdo nenutil, ti kdo nechtěli nemuseli být součástí, můžou si vytvořit vlastní partu se stejnými cíly a ideály.
Lukas Janda // 28. 9. 2011 - 1:16
Kokosáku, plne s tebou souhlasim. Jakmile jsem to zacal cist řekl jsem si konečne:)
Podstata a prvopocatek vlny byl skveli skupina, která nedelala rozdili vše melo racionalni zaklad (název oblečení atd).
To že v takové skupine vznikne jednotlivec, který v nove vzniklé skupine vidi to co nemá doma, v ramci společnoti, v rámci vslatnich socialnich kontaktu a vztahu se proste muze stat a je jasné, že pak nemuze unist rozpusteni nečeho v cem se citil řeknme dobře.
Takže za co by mel pikat kdokoliv z te skupiny?, ucitel? delal svoji praci nemuže být všude a videt do všech, co prozivaji v soukromí studenti? byt studentem jsem taky pro vlnu.
Dalibor Dudek // 8. 9. 2011 - 22:49
Ve filmu však nejde o kdovíjakou partu či skupinu. To že např. Hitlerjugend používaly některé organizační principy skautingu, nedělá také z této „organizace“ partu Rychlých šípů.
trifid // 26. 11. 2011 - 19:19
Opravdu si myslíte, že projekt Vlna byl správný a zkrachoval pouze na jednom psychicky narušeném jedinci? Všimli jste si, jak to bylo se vztahy mezi členy, když byl projekt ukončen? Skončily s koncem Vlny. Tyto vztahy totiž NEBYLY přirozené, byly uměle vytvořeny. Lidé potřebují někam patřit, hledají si přátelé na základě společných zájmů, podobných charakterů atd., ale v okamžiku, kdy uměle vytvoříte skupinu na základě nějaké ideologie, vnějších znaků a společného nepřítele, spustíte mechanismus – vlnu, která se může vymknout vaší kontrole a mít nedozírné následky. Smrt psychicky labilního studenta byla pouze finální tečkou, ale Vlna nepochybně zasáhla i ostatní studenty a jejich okolí, i když to nebylo ve filmu explicitně znázorněno.