Čtenářská gramotnost a projektové vyučování

Na francouzských základních i středních školách se dějepis nevyučuje jako přehled událostí, probírána jsou pouze určitá témata. Velký důraz je kladen na samostatnou práci žáků. Větší část každé hodiny tvoří aktivity, při kterých žáci pod vedením učitele pracují s historickými prameny. Pouze menší část je věnována výkladu učitele a zápisu do sešitu. V tomto článku chci ukázat, jak se vyučuje téma středověké církve. Níže uvedené historické prameny jsem použila při výuce v 6. ročníku základní školy.

Co mají žáci umět na konci kapitoly Význam církve pro středověkého člověka

Francouzské osnovy upřesňují, co mají žáci umět na konci každé kapitoly. V případě kapitoly o významu církve ve středověku by měli získat následující znalosti a dovednosti:

• znát a umět použít následující termíny: románský sloh (10. až 12. století) a gotický sloh (12. až 15. století)
• převyprávět několik významných momentů ze života významné osobnosti (František z Assisi, Bernard z Clairvaux…)
• popsat klášter a vysvětlit jeho uspořádání
• popsat kostel

Další upřesnění jsou na stránkách francouzského ministerstva školství:
http://media.eduscol.education.fr/file/college/63/3/College_Ressources_HGEC_5_Hist_05_PlaceEglise_152633.pdf

Na základě těchto pokynů učitel připraví rozpis celé kapitoly. Může vypadat například takto:

Na základě tohoto rozpisu budu dále prezentovat první část kapitoly.

Úvodní úkol

Výuku tohoto tématu je možné začít zadáním: Učitel sepíše několik románských a gotických církevních památek (kostely, kláštery, opatství…) v regionu, kde se nachází škola. Žákům zadá, ať s pomocí internetu zjistí, ve kterém období byly postaveny. Účelem je ukázat žákům četnost církevních památek z období mezi 10. a 15. stoletím a také to, že uprostřed mnoha měst či vesnic stojí kostel z tohoto období. Zde je možné promítnout satelitní fotografii a společně s žáky popsat umístění kostela – většinou ve středu města či vesnice. Na základě tohoto zjištění si žáci zapíší do sešitu úvodní větu: „V mnoha městěch a vesnicích dnes najdeme středověké církevní památky.“ Následuje otázka, která tvoří osnovu kapitoly a na kterou učitel odpoví rozborem historických pramenů: „Proč měla církev ve středověku tak významné postavení?“

1. část: Středověká společnost je hluboce věřící

Jakým způsobem ovlivňuje církev každodenní život věřících? Jako odpověď na tuto otázku je možné nabídnout žákům konkrétní příklad (nazývám ho „aktivita“). Tyto příklady jsou ve francouzském dějepisu stěžejní částí výuky, protože umožňují seznámit se s konkrétní historickou osobou, událostí či jevem pomocí autentických pramenů. Francouzské osnovy uvádějí, že je možné použít rozbor některého z běžných projevů víry – poutě, uctívání svatých či jejich ostatků, církevní svátky, atd. Záleží na učiteli, který příklad si vybere a jaké prameny zvolí.

Aktivita 1: Pouť do španělského Santiaga de Compostela

Žákům jsem nabídla následující dokumenty:

Dokument 1: Mapa poutních cest do Santiaga

Zdroj: Učebnice Histoire-géographie, nakladatelství Belin, 2010, str. 64

Dokument 2: Text o uctívání ostatků svatého Jakuba

„Ve ctihodném kostele Santiaga de Compostela spočívají pod oltářem, který se zde tyčí na jeho počest, ctihodné ostatky svatého Jakuba. Jsou uloženy v mramorovém hrobě. Tento kostel vyniká od svých počátků díky zázrakům svatého Jakuba: nemocným se vrací zdraví, slepí opět vidí, hluší znovu slyší (…). Modlitby věřících jsou vyslyšeny, jejich přání jsou splněna, okovy hříchu se rozpadají, nebe se otevírá těm, kdo zaklepou. Lidé ze všech končin světa sem pospíchají a přinášejí Pánu své dary a chvalořeči.“

Zdroj: Aimery Picaud, Průvodce poutníka do Santiaga de Compostela, 12. století (překlad Zuzana Loubet del Bayle)

Otázky k dokumentům:

1) Co znamená „pouť“?
Ve francouzském dějepisu se jedná o opakování. Na začátku roku jsme totiž probírali počátky islámu, kde se tento výraz objevil v souvislosti s poutí do Mekky. Je tedy možné žákům vysvětlit, že nejen muslimové, ale také křesťané mají svá poutní místa. Na rozdíl od muslimů jich však je několik. Kromě Santiaga můžeme citovat Řím a Jeruzalém. Žáci mohou zmínit konkrétní poutní místo, které znají.

2) Proč je Santiago de Compostela poutním místem?
Při rozboru textu se vždy postupuje následujícím způsobem: žáci nejprve vyhledají část textu, která umožní odpovědět na otázku. V druhé části odpovědi pak text vysvětlí – buď použijí již nabyté znalosti, nebo toto vysvětlení doplní učitel svým výkladem.

Žáci tedy najdou příslušnou část textu, přečtou ji a případně podtrhnou, pokud mají text na pracovním listu. Učitel může text zároveň promítat, a pokud je třída vybavena interaktivní tabulí, je dobré významné části podtrhnout. Zde tedy můžeme podtrhnout „ctihodné ostatky svatého Jakuba“. (Žáci mají často tendenci podtrhávat celé věty, někdy i celý text. Je tedy dobré naučit je vybrat pouze pár nejdůležitějších slov.) Učitel doplní vysvětlení, kdo byl svatý Jakub, význam ostatků pro věřící a proč byla jejich přítomnost důvodem k vytvoření poutního místa.

3 ) Co očekávají věřící, kteří se přicházejí modlit?
Zde můžeme podtrhnout následující část, kterou je pak nutné shrnout. Žáci se tak učí vystihnout hlavní myšlenku textu: „zázrakům svatého Jakuba: nemocným se vrací zdraví, slepí opět vidí, hluší znovu slyší (…). Modlitby věřících jsou vyslyšeny, jejich přání jsou splněna, okovy hříchu se rozpadají, nebe se otevírá těm, kdo zaklepou. Jako odpověď si žáci mohou zapsat, že věřící doufají v zázračné uzdravení, ve splnění svých přání a v odpuštění hříchů.

4) Podle čeho vidíme, že Santiago de Compostela je významným poutním místem pro celou křesťanskou Evropu?
Na tuto otázku je potřeba odpovědět na základě obou dokumentů. Na to žáci často zapomínají – očekává se zde od nich schopnost konfrontovat různé prameny, které se navzájem doplňují. V textu podtrhneme slova „lidé ze všech končin světa sem pospíchají“ a tuto informaci doplníme pomocí rozboru mapy. Ta ukazuje, že do Santiaga vede několik cest, kterými putují poutníci z různých evropských zemí. Pro větší názornost je možné se studenty doplnit názvy těchto zemí. Je dobré si všimnout, že svatojakubské cesty jsou lemovány kostely v románském stylu.

Aktivita 2: Umění jako průvodce víry – tympanon kostela v St. Lazare d’Autun

Účelem této aktivity je vysvětlit žákům význam umění v šíření křesťanské víry.

Dokument 1: Tympanon kostela v St. Lazare d’Autun

Postup rozboru tohoto dokumentu je popsán na mém blogu „Jak zlepšit školní dějepis a zeměpis“ na stránkách Metodického portálu RVP.cz:
http://dejepis1zemepis.blogy.rvp.cz/2011/12/15/vyznam-cirkve-pro-stredovekeho-cloveka/

Tympanon je možné doplnit textem, který vysvětluje důležitost umění pro středověkou církev:

Dokument 2: Umělecká díla jsou …………………………………………….

„Církev nezačala používat obrazy náhodou. Uchýlila se k nim kvůli nedostatku vzdělání obyčejných lidí, kteří neumějí číst a kteří mohou pomocí soch a obrazů proniknout do tajů naší víry, jako kdyby měli knihy.“

Zdroj: Svatý Bonaventura, Komentář ke Třetí knize Sentencí, 13. století (překlad Zuzana Loubet del Bayle)

Otázky k dokumentu:

1) Proč používá církev obrazy k šíření své víry?
2) Doplňte název dokumentu 2. (správná odpověď může být např.: knihami z kamene)
3) Co asi cítí křesťan, když se dívá na tympanon kostela v St. Lazare d’Autun? (můžeme také po žácích chtít, aby doplnili „komiksovou bublinu“ v Kristových ústech)

Aktivita 3: Od románského ke gotickému umění

Účelem této aktivity je vysvětlit pomocí popisu románského a gotického kostela rozdíly mezi těmito slohy. Nejlepší je zvolit kostely, které žáci znají, případně je s nimi navštívit.

Po splnění těchto aktivit následuje zápis do sešitu. Účelem je zobecnit informace, které se žáci dozvěděli rozborem konkrétních příkladů. Zápis může vypadat například takto:

Ve středověku jsou téměř všichni obyvatelé západní Evropy křesťané. Věřící si myslí, že budou po smrti souzeni během Posledního soudu Kristem. Aby se dočkali spásy, je třeba žít podle pravidel určených církví. Věřící musejí chodit pravidelně do kostela na mši. Mohou také usilovat o odpuštění jejich hříchů a vydat se na pouť do Jeruzaléma, do Říma či do Santiaga de Compostela.

Probrání výše zmíněného učiva zabere s žáky 6. třídy ZŠ jednu až dvě vyučovací hodiny. Učitel může přizpůsobit zvolené prameny a jejich počet úrovni žáků. Většinou ovšem platí pravidlo, že v jedné vyučovací hodině (55 minut) se stihnou rozebrat čtyři historické prameny.

Další díl seriálu:

• Výuka dějepisu ve Francii – 2. díl – Písemné zkoušení: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-zahranici/vyuka-dejepisu-ve-francii-2

Hodnocení článku

(4 hlasů, průměr: 5,00 z 5)

 Ukládám ...