Čtenářská gramotnost a projektové vyučování

Asi jste se, podobně jako já, setkali poprvé s mnemotechnickými pomůckami dříve než v první třídě základní školy. Od babičky jsem dávno před příchodem do školy slýchal, že jednička je bič, dvojka labuť a trojka letící ptáček. V tu chvíli jsem samozřejmě nepřemýšlel o tom, že babička rozvíjí moji představivost, trénuje (před)čtenářskou gramotnost, vede mne k tvůrčím činnostem a pomáhá mojí paměti.

Již staří Římané…

Mnemotechnická pomůcka na nejviditelnější barvy duhy

První úvahy o paměti v souvislosti s mnemotechnickými pomůckami jsou známy od starověku. Aristoteles vycházel při definování paměti z faktu, že zapamatovaný pojem souvisí s jeho představou. Platón vnímal paměť jako schopnost duše, podobnou vosku, do kterého se otisknou stopy vnějšího světa. Záleží pak na síle takového otisku, zda zůstane zachován v naší paměti.

Jazykem popsaná informace vyžaduje často přesný, precizní přístup. Není například snadné popsat do detailu lidskou tvář nebo pojmenovat přesný odstín barvy. Někdy je neverbální paměť bezesporu přesnější. Nicméně pokud by člověk vycházel z pouhých vizuálních symbolů, byl by rovněž snadno oklamán.

Škola základ života

Mnemotechnické pomůcky mají často podobu slov, vět, někdy jsou veršované; spoléhají se na vytvářené asociace. A přitom se vlastně samy musí (de)kódovat; vzpomeňme si na pomůcku při učení se prvních vyjmenovaných slov: „Být je pěkné, když je kde bydlet, jsem obyvatel, když mám byt, nebo aspoň příbytek, ve kterém je nábytek, nejsem přece dobytek. Obyčej je umýt si obličej, abych byl bystrý. Bylina není kobyla a už vůbec ne býk se jménem Přibyslav.“ Podobně dodnes pro vybavení si římských číslic používám slovo MeDiCimbaL. Oproti tomu jsem, ke své škodě, dávno zapomněl, jak je to dál s akátem a blýskavicí u Morseovy abecedy.

Data, čísla, abstraktní pojmy a seznamy se dají převést do různých asociací, podle kterých se nám následně vybaví. Mnemotechnické pomůcky napomáhají využívat lépe schopnosti našeho mozku. Ve světě plném různých osobních hesel a PIN kódů se pro mnohé z nás stávají podobné „taháky“ nepostradatelnou součástí života.

Triky místo taháků

Přestože mojí generaci důvěrně známé „harmoniky“ s miniaturním písmem psaným stále se lámajícím hrotem mikrotužky byly nahrazeny neviditelnými pery s baterkou, taháky nahranými do mp3 přehrávače nebo zapsanými jako SMS v mobilu, může být tahák nahrazen i jinou pomůckou:

• Vymyšlená kombinace písmen (akronym): každé písmeno vede k zapamatování si myšlenky. Např.: SMART (smysluplný, měřitelný, akceptovatelný, reálný, termínovaný).
• Věta, kde první písmeno každého slova je pomůckou k zapamatování si pojmu (akrostika): Např.: Studený talíř – špatný řízek. (Druhy zubů: stoličky, třenové, špičáky, řezáky). Podobně v poezii akrostich.
• Věta (příběh) pro zapamatování skupiny slov: např. Vidím viset vidličku na větvi, jak se viklá, povídal vítr vínu, když se vinul přes visutý most. Dodnes si mnozí pamatujeme opery Bedřicha Smetany: Když byli Braniboři v Čechách, dala prodaná nevěsta hubičku Daliborovi za Čertovou stěnou, viděly to dvě vdovy, řekly to Libuši a bylo po tajemství. Tedy, když nepočítám nedokončenou operu Viola.
• Rýmovací pomůcky: např. Vzkřikl syn (sin) na svého koně – protilehlá ku přeponě. Kosinus řval na své koně – přilehlá běž ku přeponě.
• Spojení věci s místem: metoda předpokládá zapojení fantazie, lze si díky ní např. zapamatovat, která osobnost je na které bankovce. Popisuji ji v závěru článku.
• Pojmy: pro slovo v cizím jazyce lze zvolit slovo(a) v češtině, které zní podobně a má s tímto cizím slovem něco společného, byť v přeneseném významu. Např.: obývací pokoj living room – místnost, kde se pije levný rum.
• Kombinace pojmů: např. jak odlišit od sebe anglická slova Than (než) a Then (pak) – Than obsahuje písmeno A, v českém slově bude tedy E a naopak.
• Jiné náměty: mezi nejznámější patří pomůcka určující počet dní v kalendářním měsíci: Levá ruka v pěst, prstem pravé přejíždět po hřbetě: klouby označují měsíce s 31 dny, mezi nimi jsou měsíce s méně dny (obvykle 30, únor 28-29 dní). Při přechodu z levé na pravou ruku se končí i začíná na kloubu (červenec i srpen mají oba 31 dní).

Jak na to

Kromě podobných léty prověřených „berliček“ zřejmě nejlépe účinkují ty, které si vytvoříme právě jen sami pro sebe. Co však udělat pro to, aby nově vytvořená pomůcka byla snadno zapamatovatelná a ještě vedla k vybavení si žádané informace? Jaká by nově vytvořená informace měla být?

• Informace (slovo) se snadno zapamatovatelným významem (třeba namísto abstraktní řady znaků): např. slovo „počurává“ může posloužit k vybavení si informace, že u podstatných jmen určujeme pád, číslo, rod a vzor.
• Jednoduchá asociace: Příklad s vitamíny rozpustnými v tucích A, D, E, K a asociací se slovem zadek.
• Bizarnost (absurdnost): Známý příklad „Eva Hodila Granát Do Atomové Elektrárny“ označuje počátečními písmeny slov struny na kytaře.
• Fantazie: V hlavě si nové pojmy zasadíme do známého prostředí, ve kterém se něco děje. Zvuky a pohyby tohoto děje nás přivedou zpět k vyvolání si nových pojmů.

Autoři Ester Evangelu a Oldřich Fridrich uvádějí v knize „111 her pro motivaci a rozvoj týmů“ příklad aktivity, ve které dvojice mají vytvořit mnemotechnické pomůcky pro snazší vybavení si informací o (fiktivní) firmě a jejích zaměstnancích, se kterými mají vést jednání. Nebo si jednotlivci vybavují některé náročné pojmy a zkouší na ně vytvořit individuální pomůcku, se kterou seznamují pro inspiraci ostatní.

Věnujme kousek některé vyučovací hodiny i k tomu, abychom spolu s žáky vytvořili pro sebe takovou užitečnou „berličku“. Vedeme je tím k přemýšlení v souvislostech i vlastní tvořivé aktivitě. A možná, že je zaslechneme, jak říkají: „Teď už si to budu pamatovat!“ Jen pozor na některé asociace, aby snad žáci nedopadli podobně jako ten pán, který si pro snazší zapamatování příjmení Obrusník zvolil snadno si vybavitelné spojení „opruzník“. A když už to příjmení nešťastně zkomolil i při telefonním hovoru s dotyčným panem Obrusníkem, ještě se omlouval slovy: „Promiňte, že opruzuji…“

Zdroje:

• Evangelu, Ester – Fridrich, Oldřich: 111 her pro motivaci a rozvoj týmů, Grada, Praha, 2009
• Keršláger, Milan: Akrostikum: http://www.pslib.cz/ke/Akrostikum
• Pelcová, Martina: Mnemotechnické pomůcky: berličky pro paměť: http://www.mojecestina.cz/tipy-a-triky/c2009033002-mnemotechnicke-pomucky.html

Doporučený zdroj:

• Dyskalkulie: http://dyskalkulie.webgarden.cz/mnemotechnicke-pomucky

Hodnocení článku

(5 hlasů, průměr: 4,20 z 5)

 Ukládám ...