Čtenářská gramotnost a projektové vyučování

Přečtěte si další přípravu na vyučovací jednotku, kterou pro vás připravila učitelka českého jazyka a literatury Ludmila Kovaříková. Podívejte se, jakým způsobem můžete žákům představit strategie sledování porozumění a kladení otázek. Co se dělo v hodině, která této lekci předcházela, se dozvíte, pokud navštívíte tento odkaz: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/cg-strategie/ctenarske-strategie-14.

Vzdělávací oblast, obor, průřezové téma nebo vyučovací předmět:

• Jazyk a jazyková komunikace – Český jazyk a literatura

Ročník:

• 6. ročník

Jeden cíl základního vzdělávání, kterého je ve vyučovací jednotce dosahováno:

• Žák formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení a názory na umělecké dílo.

Jedna klíčová kompetence, která je rozvíjena ve vyučovací jednotce:

• Vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě.

Podrobný popis vyučovací jednotky:

Cíl vyučovací jednotky:

• Představení strategií sledování porozumění a kladení otázek

• Žák by měl:

• umět nalézt slovo, kterému nerozumí
• položit otázku

Nejvyšší hladina Bloomovy taxonomie kognitivních cílů, které je dosahováno:

• Analýza, porozumění (podle revidované verze Bloomovy taxonomie procedurální znalost a metakognitivní znalosti)

Očekávaný výstup vzdělávacího oboru:

• Formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení a názory na umělecké dílo

Učivo:

• Příběh o králi Šalamounovi

Rozsah vyučovací jednotky:

• 1 hodina

Průběh vyučování:

Výklad učitele:

V minulých hodinách jsme si povídali o tom, že číst znamená poslouchat různé hlasy, které k nám v naší hlavě promlouvají a pomáhají nám pochopit příběh. Věnovali jsme se zejména našim pocitům z textu. Dnes si budeme povídat o dvou důležitých hlasech.

První hlas nám dnes bude říkat, kdy něčemu nerozumíme. Např.:  Nerozumím, co znamená toto slovo. Nechápu, jak tohle autor myslí. Není mi jasná tato věta. Je to podobné, jako když řídíme auto a dostaneme se do mlhy. Někdy se i čtenář dostane do takové mlhy, všechno vypadá mlhavě a my nevíme, o čem jsme vlastně četli. A podobně jako v mlze zpomalíme nebo se zastavíme. Musíme mlhu rozehnat, vyjasnit si v hlavě, než budeme číst dál, protože v opačném případě bychom mohli dočíst na konec, aniž bychom pochopili příběh.

Druhý hlas nám říká, že chce vědět víc, než autor říká. Nutí mě ke zvědavosti a k hlubšímu uvažování nad tím, co čtu. V tomto případě sama sobě pokládám otázky začínající Ráda bych věděla… nebo Zajímalo by mě…(Podle J. D. Wilhelma je potřeba modelovat nejen užití strategie, ale také odpovědět na otázky: co modelujeme, proč, kdy a jak. Povídání učitele však nesmí být příliš dlouhé. Je proto vhodné jednotlivé části rozdělit do jednotlivých hodin.)

Motivace:

Přichystám fotografii nějakého méně známého exotického ovoce. Vysvětlím, že si vyzkoušíme klást otázky na jednodušším tématu, a vyzvu žáky, aby řekli nahlas, jaké mají otázky k obrázku. Žáci budou mít řadu otázek: Jak se jmenuje ovoce? Jak chutná? Jak se pěstuje? Kde se pěstuje?… Pak vyložím, že podobně jako se nám sbíhají sliny na ovoce, které neznáme, sbíhají se sliny zkušenému čtenáři, když otevírá novou knihu. Stejně jako nám i jemu běží hlavou řada otázek.

Další výklad:

Naše nápady potřebujeme zapisovat, jinak bychom je zapomněli. V minulé hodině jsme se naučili startéry pro pocity a dnes budeme používat jednoduché začátky vět pro sledování našeho porozumění (na tabuli: Nerozumím…) a kladení otázek (Rád bych věděl…). (Podobných začátků vět existuje více, ale není dobré zahltit žáky mnoha startéry, ze kterých pak cítí zmatek. Osvědčilo se začátky vět přidávat postupně, jakmile chápou základní strategie.) Pokud můžeme psát do učebnice nebo textu, používáme první značky (kódy), které jednoduše zachycují naše myšlenky. Slova, kterým nerozumíme, podtrháváme vlnovkou. Když klademe otázku, zapíšeme otazník. Pokud by žáci nedokázali použít uvedené strategie, ponechávám na tabuli startéry k pocitům a každý žák si dále vytvoří svoji vlastní značku pro další nápady, které nemůže nikam zařadit.

Dále čtu žákům text a uvažuji nahlas o svém myšlení. Ještě žákům neříkám konkrétní postupy, jak přijít na správné řešení. Spíš si o možných řešeních povídáme. Postupně přenechávám slovo žákům. Důraz kladu hlavně na formulování neporozumění a položení otázky.

Modelování před čtením:

Text se jmenuje O moudrosti krále Šalamouna. Tak mě napadá, že takový král si může přát hodně věcí. A že je to něco jako učitel, také musí vládnout mnoha lidem. A já bych si jako učitel přála, aby mě všichni žáci na slovo poslouchali. V názvu příběhu je napsáno, že to byl moudrý král. Přál si něco moudřejšího než já? Jak se to konkrétně projevilo?

Jako evokaci můžeme podle času zařadit brainstorming na téma vztah matky a dítěte.

Modelování během čtení:

Nerozumím slovu Hospodin. Mohlo by to být slovo odvozené od slov hospoda nebo hospodář? Ale raději budu číst dál, třeba se dozvím správné řešení…. Aha, tady je napsáno, že obětoval Hospodinu. Vím, že se obětuje bohům, takže Hospodin by mohl být Bůh.
Nerozumím slovu Pán. Ale všimla jsem si, že slovo je psáno s velkým písmenem. Bude to jméno? Nebude to jiné slovo pro Boha?
Ráda bych věděla, jaké to byly oběti. Zvířata? Jaká? Ovce, kozy?
Nerozumím větě: „Udělals mě králem místo Davida, mého otce, a já…“ David přece chtěl, aby po něm vládl Šalomoun. (Znovu čtu větu z počátku textu jako důkaz.) Nemyslel to tak, že Davidovo přání řídil Bůh?
Ráda bych věděla, proč Šalomoun dostal od Boha i bohatství, i když o něj neprosil. Mělo to nějaký další smysl? Plánoval snad Bůh nějaký důležitý krok, který by bylo nutné uskutečnit pomocí bohatství? Jaký účinek bude mít bohatství na Šalomouna? Nestane se lakomým? (Modeluji, že na některé otázky si odpovídám hledáním důkazů v textu, na některé usuzuji a některé vyvolávají řadu dalších – i nezodpověditelných – otázek.)
Zajímalo by mě (= ráda bych věděla), jak by dál pokračovala věta: „Ale kdybys…“ Asi kdyby porušil jeho přikázání… Zbavil by ho snad Bůh vlády? Nebo dokonce života?
Ráda bych věděla, jestli Šalomoun chápal setkání s Bohem jenom jako pouhý sen, nebo zda mu přikládal nějakou důležitost. Asi věřil, že pomocí snu k němu může mluvit Bůh, protože i před tím jsem uvažovala o tom, že přání Davida řídil Bůh.

Postupně přenechávám slovo žákům. Důraz kladu hlavně na formulování neporozumění a položení otázky. Žáci pak sami píší komentáře na lístečky. Po čtení žáci vyberou některý ze svých zapsaných komentářů a odevzdají ho. Podle času si pak znovu komentáře čteme a vlepujeme na tvrdý papír, který pověsíme na nástěnku. Pro reflexi také hovoříme o tom, zda se žákům dařilo hlídat si, čemu nerozumí, a klást otázky. Někteří žáci dokončovali věty z minulé hodiny, tedy pocity z přečteného textu.

Reflexe vyučovací jednotky:

Tuto hodinu jsem učila několikrát na různých textech a vždy většina žáků velmi dobře spolupracovala. Někteří žáci však potřebují další individuální vysvětlení, např. neustále znovu identifikovat místo nedorozumění. Hodně slabí čtenáři nechápou, jak položit otázku.

Přílohy:

  Goldflam, Arnošt: O moudrosti krále Šalamouna (292,3 kB, 409 stažení)
Stahovat tento soubor smí jen registrovaný uživatel.

  Ukázky z prací žáků (lepicí papírky, kam si žáci zapisovali své komentáře) (647,6 kB, 456 stažení)
Stahovat tento soubor smí jen registrovaný uživatel.

Zdroje:

• Wilhelm, Jeffrey D.: Improving Comprehension with Think-Aloud Strategies, Scholastic, New York 2001
• Goldflam, A.: O moudrosti krále Šalamouna. In Soukal, J.: Literární výchova pro 6. ročník základní školy a pro odpovídající ročník víceletých gymnázií, 3. vydání, SPN, Praha 2007, str. 19–20.

Hodnocení článku

(5 hlasů, průměr: 3,80 z 5)

 Ukládám ...